3 C 143/2023-45 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 184,32 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 20. 2. 2021 došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ úvěrující“) a žalovanou k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 100528583, podle níž úvěrující poté, co s odbornou péčí posoudila schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, poskytla žalované částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 14 244 Kč představující úrok ve výši 9 842 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 902 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč, v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 032 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 2 022 Kč byla splatná dne 20. 8. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, a zůstala tak dlužna na jistině částku 20 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 14 184,32 Kč, celkem tedy částku 34 184,32 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022 na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky. Jelikož projednávaná věc nespadá pod případy uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), vyplývá příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodování této věci z čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. V souladu s článkem 3 bod 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), je rozhodným právem právo České republiky. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: -) ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 2. 2021 podepsané žalovanou, že žalovaná, jejíž totožnost byla ověřena povolením k pobytu a cestovním pasem, uvedla své osobní a kontaktní údaje, dále, že bydlí v nájmu, je svobodná, má učňovské vzdělání, má 1 vyživovanou osobu, je vlastníkem automobilu, úvěr potřebuje na běžné výdaje domácnosti, pracuje jako dělnice na plný pracovní úvazek a její čistý příjem činil 7 449 Kč, což bylo ověřeno pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami, jako další čistý měsíční příjem domácnosti uvedla částku 18 200 Kč, celkem tedy částku 25 649 Kč, odhadované měsíční výdaje činily 2 000 Kč, dále uvedla, že nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti a má bankovní účet na své jméno, -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že dne 20. 2. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], jako úvěrující na straně jedné a žalovanou jako úvěrovanou na straně druhé uzavřena smlouva, podle níž úvěrující poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, a zavázala se úvěr spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 14 244 Kč představující úrok ve výši 9 842 Kč s úrokovou sazbou ve výši 55,2 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 902 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč, splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 032 Kč a poslední splátkou ve výši 2 022 Kč, splatných vždy ke konci měsíčního splátkového období, -) ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, že podle článku 1 bodu 1.1 se zákazník zavazuje poskytnutý úvěr splatit dohodnutým způsobem a že za poskytnutý úvěr náleží Providentu poplatek složený ze smluvního úroku, částky za zpracování spotřebitelského úvěru, kterou zákazník hradí spolu s jistinou poskytnutého spotřebitelského úvěru, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, byla-li sjednána; podle bodu 1.3 je spotřebitelský úvěr poskytován jak bezúčelový a jeho pomocí není přímo hrazena cena zboží či služeb poskytovaných třetí osobou; článku 2 bodu 2.6 zákazníkovi byla předložena nabídka sjednání rozšířené doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení, jejíž sjednání žádá zákazník dobrovolně a na základě vlastní vůle, kterou stvrzuje samostatným podpisem ve smlouvě a zaškrtnutím příslušného pole ANO; podle článku 6 bodu 6.8 si Provident vyhrazuje právo vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního splátkového období a ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky, podle článku 10 bod [číslo] se smluvní strany dohodly na tom, že veškerá jednání týkající se předmětné smlouvy se řídí právním řádem České republiky, -) z tabulky umoření, že úvěr byl vyčerpán dne 20. 2. 2021 v celkové výši 20 000 Kč, žalovaná na vrácení úvěru ničeho nezaplatila, -) ze statistiky [obec] národní banky, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami obyvatelstvu na spotřebu činila v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru 7,5 % p.a., -) ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 12. 2022 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, -) z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 a podacího lístku, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 5. Smlouva o úvěru je upravena v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 10. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že poté, co žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, poskytla žalované na základě uzavřené úvěrové smlouvy částku 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 55,2 % p.a., což je úrok přesahující více než 7 krát průměrnou úrokovou sazbu obdobných spotřebitelských úvěrů tak, jak byla uvedena výše. Takto sjednaná výše úrokové sazby je zjevně proti dobrým mravům (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, pramen ASPI). Z tohoto pohledu je tato část smlouvy o úvěru týkající se sjednané výše úrokové sazby absolutně neplatná. Jelikož závazek zaplatit úroky však patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp.zn. 32 Cdo 3516/2009, pramen ASPI), je potřeba vycházet z příslušné výše úrokové sazby stanovené Českou národní bankou platné v době uzavření smlouvy, tedy v této konkrétní věci ve výši 7,5 % p. a. 11. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení jistiny úvěru 20 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 7,5 % p. a. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení o. z. soud shledal žalobu, pokud se týká nároku uvedeného ve výroku I., za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě v této části vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaná tvrzené skutečnosti a uplatněné nároky nijak nesporovala, v průběhu řízení zůstala pasivní a ani jinak se žalobě nebránila. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/