6 C 41/2024-74 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem 32 535 Kč s příslušenstvím (úrok 1 910 Kč a účelně vynaložené náklady byly v žalobě nesprávně označeny jako jistina, což vedlo k tomu, že soud dosud chybně vycházel z předmětu řízení navýšeného o tyto částky, tj. 34 845 Kč s příslušenstvím). V žalobě uvedla, že s žalovanou dne 25. 5. 2023 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9174288, na jejímž základě žalované zaplatila 27 500 Kč a zprostředkovateli úvěru byla zaplacena částka 2 500 Kč jako provize. Žalovaná se zavázala uhradit předmětný úvěr společně s úroky v celkové výši 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, první splátka byla splatná 20. 6. 2023. Žalovaná nesplácela předmětný úvěr řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne 25. 11. 2023 zesplatnila. Žalobkyně se tak po žalované domáhala zaplacení dlužné jistiny 28 187 Kč spolu s úrokem 28,17 % ročně z této částky od 26. 11. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 11. 2023 do zaplacení, dlužného úroku 1 910 Kč, 400 Kč jako účelně vynaložených nákladů na zaslání 4 upomínek žalované, 2 994 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s platbou šesti měsíčních splátek (6 x 499 Kč) do okamžiku zesplatnění a částky 1 354 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 30 097 Kč od 26. 11. 2023 do 9. 1. 2024. Žalovaná již nezaplatila ničeho ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud zjistil, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) ve výši 1 318 Kč. Základ poplatku však netvoří příslušenství pohledávky, tj. v daném případě částky 1 910 Kč (úrok) a 400 Kč (účelně vynaložené náklady na vymáhání), byť žalobkyně tyto částky v žalobě označila jako jistinu. Za základ poplatku je tak třeba považovat částku 32 535 Kč (jako součet žalované jistiny 28 187 Kč a nárokovaných smluvních pokut 2 994 Kč a 1 354 Kč), tj. po zaokrouhlení 32 540 Kč. Z něho soudní poplatek splatný při podání žaloby dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků jako přílohy zákona o soudních poplatcích činil 1 302 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s § 10 odst. 1 větou druhou zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení přeplatku na zaplaceném soudním poplatku ve výši 16 Kč. Tato částka bude žalobkyni vrácena z účtu České republiky – Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.4. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. 9174288 ze dne 25. 5. 2023 plyne, že účastnice si sjednaly úvěr 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč jako provizi pro zprostředkovatele úvěru. Bylo sjednáno 40 měsíčních splátek po 1 600 Kč, datum první splátky 20. 6. 2023. Zápůjční úroková sazba činila 28,17 % ročně, RPSN 44,5 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení a smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a rovněž poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč.6. Z dopisu ze dne 25. 11. 2023 a poštovního podacího archu z téhož dne se podává, že žalobkyně dne odeslala žalované dopis, v němž jí oznámila zesplatnění pohledávky a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od odeslání dopisu. Dopis je zároveň předžalobní výzvou.7. Z potvrzení o provedení transakcí plyne, že dne 26. 5. 2023 žalovaná zaslala na účet žalobkyně částku 1 Kč, dne 29. 5. 2023 pak z účtu žalobkyně na účet žalované byla zaslána částka 27 500 Kč a na účet zprostředkovatelky úvěru byla zaslána částka 2 500 Kč.8. Další žalobkyní předložené listiny nebyly pro posouzení věci rozhodné.9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice řízení dne 25. 5. 2023 uzavřely smlouvu č. 9174288, v níž si sjednaly úvěr pro žalovanou ve výši 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč pro zprostředkovatele úvěru. Téhož dne byla žalované vyplacena částka 27 500 Kč a zprostředkovateli úvěru částka 2 500 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno 40 měsíčních splátek po 1 600 Kč, datum první splátky 20. 6. 2023. Zápůjční úroková sazba činila 28,17 % ročně, RPSN 44,5 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení a smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a rovněž poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku celkem 3 801 Kč. Dne 25. 11. 2023 zaslala žalobkyně výzvu žalované k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od odeslání dopisu (tento dopis byl současně předžalobní výzvou). Žalovaná již dále nezaplatila ničeho.10. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry:11. Mezi účastnicemi řízení došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“).12. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, a ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti). Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., („starého“) občanského zákoníku.14. Shora odkazované závěry jsou plně použitelné i za nové právní úpravy obsažené v („novém“) o. z. Přestože v § 588 o. z. je pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání zakotven požadavek zjevného rozporu s dobrými mravy, adverbium „zjevně“, užité v § 588 o. z., vyjadřuje důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že k rozporu s dobrými mravy posuzovaným jednáním došlo. Je-li tomu tak, nastupuje důsledek v podobě absolutní neplatnosti. V opačném případě nelze o neplatnosti z důvodu porušení dobrých mravů vůbec uvažovat. Jinak řečeno, dobré mravy buď porušeny jsou, nebo nejsou. Porušení korektivu dobrých mravů tak má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Právní jednání se tedy buď příčí dobrým mravům a je absolutně neplatné, nebo dobré mravy porušeny nejsou a právní jednání z tohoto důvodu neplatné není (viz rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019).15. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu v květnu 2023 činila 9,48 % ročně. Ve smlouvě je sice uvedena zápůjční úroková sazba 28,17 % ročně, nicméně soud vycházel z výše RPSN 44,5 %. RPSN je přitom důležitým ukazatelem, jenž zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2841/2018). Fakticky sjednaná úroková sazba 44,5 % tedy v dané věci dosahuje cca 4,7násobku obvyklé úrokové míry. I ve spojení se sjednanou značnou smluvní pokutou soud uzavřel, že ujednání o příslušenství pohledávky, jakož i o veškerých sankcích spojených s prodlením žalované, ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovanou, že tato ujednání jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Jednotlivá ujednání soud posuzuje ve vzájemném kontextu, kdy žalovaná se zavázala k placení zjevně nepřiměřeného úroku, poplatků i smluvních pokut. Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku. V opačném případě by poskytovatelům úvěrů nic nebránilo co nejvíce „nadsazovat“ smluvní úrok a zakotvit do smlouvy i maximální zákonem stanovenou smluvní pokutu a „riskovali“ by toliko snížení úroku soudem za ponechání sjednané výše ostatních sml