6 C 134/2024-338 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Vymezení věci, argumentace účastníků:1. Žalobce se žalobou proti žalovaným domáhal určení, že nájemní vztah plynoucí ze smlouvy o nájmu , anonymizováno, která byla uzavřena dne 15. 4. 2024 mezi žalovaným 1. a žalovanou 2. (dále též „předmětná smlouva“), neexistuje. Uvedl, že členem žalovaného 1. se stal dne 27. 8. 2024 poté, co od předchozí členky , jméno FO, nabyl honební pozemek. V souvislosti s nabytím členství se žalobce začal zajímat o hospodaření žalovaného 1 a narazil na nesrovnalosti. Namítal několik formálních vad, pro něž byla smlouva uzavřena neplatně, jakož i její ekonomickou nevýhodnost. Dne 13. 3. 2024 honební výbor žalovaného 1. schválil záměr pronájmu honitby žalované 2. Dne 15. 4. 2024 pak byla uzavřena předmětná smlouva o nájmu honitby na dobu 10 let od 28. 4. 2024 do 27. 4. 2034 za roční nájemné 100 000 Kč. K ekonomické nevýhodnosti žalobce namítal, že honební výbor žalovaného 1. nestanovil žádná kritéria pronájmu. Nabídky jsou plně shodné až na výši ročního nájmu. Jediným kritériem tak zůstala ekonomická výhodnost nabídky. Ta je v případě žádosti o pronájem žalované 2. třiapůlkrát nižší oproti jiné žádosti společnosti , právnická osoba, . , právnická osoba, pak nenabízel konkrétní výši ročního nájemného, neboť měl za to, že ta bude předmětem vyjednávání. Ve smlouvě pak bylo sjednáno opční právo, aniž byla sjednána inflační doložka. Tím může ekonomická škoda vyšplhat až na 5 000 000 Kč. Dále žalobce namítal několik formálních vad: nepřijetí rozhodnutí o přenosu pravomoci uzavřít předmětnou smlouvu z valné hromady na honební výbor, absenci řádného svolání honebního výboru, neinformování členů žalovaného 1. o záměru pronájmu honitby, nerovné zacházení se zájemci o nájem honitby, střet zájmů (honební starosta žalovaného 1. je zároveň zaměstnancem žalované 2. a honební místostarostka žalovaného 1. je zároveň generální ředitelkou žalovaného 2.), jakož i z důvodu, že honební starosta žalovaného 1. neměl být řádně zvolen honebním starostou (v okamžiku volby nebyl členem žalovaného 1).2. Oba žalované nejprve zastupovala tatáž právní zástupkyně. Usnesením ze dne 3. 3. 2025, č. j. 6 C 134/2024-138, soud ustanovil žalovanému 1. jinou advokátku jako opatrovnici pro řízení. S odkazem na § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), i na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2024, č. j. 12 Cmo 190/2023-306, uzavřel, že zájmy fyzických osob, které zastupují žalovaného 1., mohou být v rozporu se zájmy této právnické osoby. Opatrovnice žalovaného 1. ve vyjádření k žalobě namítala, že žalobci nesvědčí požadovaný naléhavý právní zájem na určení neexistence nájemního vztahu. O nepřiměřeně nízkém nájemném nemůže být řeč, neboť z předložených nájemních smluv všech honiteb v obvodu obce s rozšířenou působností , adresa, plyne, že obvyklá výše nájemného činí 4 až 10 Kč za 1 ha ročně, v jednom případě 15 Kč/ha, v jednom případě 40 Kč/ha ročně, pouze v jednom případě byla sjednána inflační doložka. V projednávaném případě činilo nájemné 88,14 Kč/ha ročně. Stanovy pak nebyly porušeny, poněvadž byla splněna podmínka, že honitba má být přednostně pronajata členovi. Pouze v případě, že žádný takový zájemce o nájem není, je ve stanovách zakotvena povinnost stanovit kritéria pronájmu a pronajmout honitbu zájemci, který při dodržení kritérií předložil nejvýhodnější nabídku. To však není projednávaný případ. Žalovaný 1. postupoval tak, aby byl co nejvíce naplněn účel řádného využití honitby. V úvahu vzal v prvé řadě velikost honebních pozemků jednotlivých zájemců, a to z důvodu, že péče o vlastní pozemky je silnějším předpokladem pro to, že nájemce bude tuto péči vykonávat možná ještě svědomitěji než péči o převážně „cizí“ pozemky. Žalovaná 2. je vlastníkem 461,346 ha, společnost , právnická osoba, vlastní 1,3497 ha, , právnická osoba, je vlastníkem 0,0115 ha, , právnická osoba, . vlastní 0,003 ha. Nabídka žalované 2. byla vyšší než nájemné v místě a čase obvyklé, nabídka , právnická osoba, . byla podstatně vyšší. Žalovaný 1. nabídky porovnal s výší nájemného dosavadního nájemce (50 000 Kč ročně) a s obvyklou výší nájemného v místě a čase. Dále uvažoval o tom, že pro řádný výkon honitby je třeba udržovat dobré vztahy s obyvateli v blízkosti honitby a posuzoval obecné předpoklady jednotlivých zájemců a možnost osobní účastni na výkonu práva myslivosti. Nakonec zhodnotil možnost zachování mysliveckých tradic v místě a historické souvislosti. Žalovaná 2. představila žalovanému 1. svůj záměr i v širším kontextu, nikoliv pouze ohledně výše nabízeného nájemného. Po zhodnocení všech nabídek žalovaný 1. vybral jako nejvhodnější zájemce žalovanou 2. Je přesvědčen o tom, že svoji povinnost péče řádného hospodáře nezanedbal. Žalovaný 1. má cca 316 členů a případný zisk není jen rozdělován mezi jeho členy, ale vždy se uvažuje i o využití pro dobročinné účely. Žalobce je navíc vlastníkem pouhých 0,4212 ha, jeho případný podíl na zisku tak bude zanedbatelný a nikdo z ostatních členů žalovaného 1. sjednanou výši nájemného nezpochybnil. Dále se žalovaný 1. vyjádřil k namítaným formálním vadám. Valná hromada žalovaného 1. řádně přenesla svoji pravomoc rozhodovat o způsobu využití honitby na honební výbor žalovaného 1. dne 16. 12. 2002. Toto rozhodnutí je platné, dokud jej valná hromada neodvolá. K řádnému svolání výboru došlo, neboť se jej účastnili všichni členové. Povinnost informovat členy žalovaného 1. o záměru pronájmu honitby ze zákona nevyplývá, navíc ze skutečnosti, že smlouva je uzavírána na 10 let (jak plyne ze zákona), lze snadno dopočítat, kdy bude uzavírána nová smlouva. Žalovaný 1. rovněž nesouhlasí s existencí střetu zájmů. V praxi se nejedná o výjimečný stav. Žalovaný 1. podotkl, že nájemní smlouva trvá již cca rok, žalovaná 2. uhradila řádné nájemné, pečuje o honitbu a na tuto péči jistě vynaložila nemalé finanční prostředky. Navíc předchozí nájemce (, právnická osoba, ) měl sjednané opční právo, kterého se vzdal ve prospěch žalovaného 1. Lze tedy dovodit, že v případě neexistence nájemní smlouvy by se toto opční právo obnovilo, a to za sjednané nájemné ve výši 50 000 Kč ročně.3. Žalovaná 2. ve svém vyjádření k žalobě uplatnila částečně podobnou argumentaci jako opatrovnice žalovaného 1. Dále poukázala na předchozí spory, které vedl pan , jméno FO, (naznačila přitom, že žalobce měl podat žalobu právě na popud pana , jméno FO, ) s žalovaným 1., a zpochybnila důvody, pro které žalobce koupil pozemek v honitbě od předchozí vlastnice , jméno FO, , resp. označila tento krok za účelový. Poukázala přitom rovněž na údajně velmi nízkou cenu této koupě.Provedené důkazy a učiněná skutková zjištění:4. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 270/2 v katastrálním území a obci , adresa, . Vlastníkem se stal na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2024, právní účinky zápisu ke dni 27. 8. 2024, zápis proveden dne 18. 9. 2024. Že žalobce koupil tento pozemek, vyplývá i z kupní smlouvy mezi ním jako kupujícím a , jméno FO, jako prodávající. Kupní smlouva byla podepsána s úředně ověřenými podpisy smluvních stran ze dne 11. 8. 2024 a 21. 8. 2024.5. Dle výpisu ze seznamu honebních společenstev je starostou žalovaného 1. , jméno FO, . , jméno FO, , místostarostkou , tituly před jménem, , jméno FO, , členem honebního výboru je , jméno FO, .6. Dle čl. 4 odst. 2 písm. c) stanov žalovaného 1. do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, buď 1. o nájmu honitby (jejím uzavření, změně nebo vypovězení), nebo 2. o využití honitby ve vlastní režii honebního společenstva (v tom případě i o schválení provozního řádu honitby). Dle čl. 4 odst. 3 může valná hromada přenést působnost podle odst. 2 písm. c) na honební výbor. K rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 písm. b), c), d) a odst. 3 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů (čl. 5 odst. 6). Dle dodatku stanov č. 1 ze dne 11. 2. 2006 došlo ke změně stanov žalovaného 1. tak, že převede-li člen žalovaného 1. vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí předmětné honitby, jeho členství v žalovaném 1. zaniká. Nabyvatel těchto pozemků se stává členem žalovaného 1., pokud do 30 dnů ode dne vzniku vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy žalovaného 1. o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Oznámení o konání valné hromady bude uveřejněno vyvěšením na úředních deskách obecních úřadu, do jejichž působnosti patří příslušná katastrální území, v nichž jsou honební pozemky členů žalovaného 1., a to jeden měsíc před datem konání valné hromady.7. V zápise z valné hromady žalovaného 1. ze dne 16. 12. 2002 je pod bodem 6) uvedeno, že valná hromada přenesla na honební výbor pravomoci dle článku 4 bodu 2 písm. c), d). Schváleno počtem hlasů 926, proti 0. Zjevně se jedná o přenesení působnosti rozhod