10 C 105/2025-18 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 371,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši 13 946,08 Kč, dlužný poplatek ve výši 424,93 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 27 467,23 Kč a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky 14 371,01 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se omluvila a rovněž se nedostavila. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o půjčce ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s půjčkou zaplatit poplatek ve výši 12 540 Kč, RPSN byla dohodnuta ve výši 224,28 %.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní upomínky , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost soudního sporu.8. Soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „občanský zákoník“), účinného v době uzavření smlouvy.9. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.11. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.12. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.13. Z konstantní judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.14. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 14,53 % ročně.15. Úrok sjednaný mezi účastníky, kdy RPSN přesahuje 200 % ročně, výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je ze shora uvedených důvodů neplatná.16. Nárok žalobkyně by dle názoru soudu bylo na místě posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalovanému skutečně vyplacena, po odečtení částky, kterou žalovaný zaplatil. V žalobě však absentuje tvrzení o tom, jakou částku žalovaný na poskytnutou půjčku zaplatil.17. Žalobkyně tak v této otázce neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání (omluvila se, nepožádala však o odročení) dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak nezbylo než žalobu zamítnout.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalovaný, měl by právo na náhradu nákladů řízení, avšak byl v řízení pasivní, žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.