Okresní soud v Havlíčkově Brodě 10 C 28/2026-15 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 998 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 11. 2024 uzavřena smlouva o úvěru ve výši 19 998 Kč skládající se z půjčené částky 11 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 998 Kč. Žalovaný zaplatil částku 3 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalovanému soud zaslal výzvu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 12. 11. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 11 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % ročně.6. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem částku 3 000 Kč.7. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila ho na možnost soudního sporu.1. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele.13. Z konstantní judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.14. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v listopadu 2024 ve výši 8,51 % ročně.15. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 70,89 % ročně výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům.16. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je ze shora uvedených důvodů neplatná. Nárok žalobkyně pak posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalovanému skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaný na úhradu plnil. Žalovanému byla poskytnuta částka 11 000 Kč, zaplatil celkem 3 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.17. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán, proto byl v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2, bod 2 sazebníku poplatků žalobkyni doměřen poplatek do výše podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků. Doměřený poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.