Okresní soud v Havlíčkově Brodě 17 C 44/2026-25 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, dne 10. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 50 645,52 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 7. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 45 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7. 2. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8. 2. 2025. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 50 645,52 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 37 771,14 Kč, smluvního úroku 12 297,86 Kč a smluvní pokuty 576,52 Kč nejpozději splatných dne 7. 2. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ač byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky a byla i upozorněna na možnost soudního sporu, zůstala žalovaná částka dosud neuhrazena.2. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, poté, co mu byla věc postoupena jako soudu místně příslušnému, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2024, že tu měl uzavřít právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru na straně jedné a žalovaná jako dlužník na straně druhé, právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč; ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 111,14% (RPSN: 189,50%); tento úvěr měl být žalované poskytnut na účet č. , č. účtu, ;- z dopisu ze dne 7. 2. 2025, že právní předchůdce žalobkyně zesplatnil předmětný úvěr pro řádné neplacení minimálních splátek;- z potvrzení o finančních transakcích, že dle evidence právního předchůdce žalobkyně měl právní předchůdce žalobkyně žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaná měla na tento dluh uhradit částku 22 926,05 Kč;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 vč. dodatku č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2024, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni;- z dopisu ze dne 15. 3. 2025, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni;- z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně datované 15. 3. 2025, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla i upozorněna na možnost soudního sporu.Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Z ustálené judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.7. Dále lze poukázat na § 576 o. z., podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné. Podnikatelskou aktivitu žalobkyně považuje za založenou na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků, resp. poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze předpokládat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok v obvyklé výši. Není tudíž naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala (srov. podobně rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2023, č. j. 47 Co 74/2023-292, bod 9).8. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v květnu 2024 ve výši 8,86 % ročně.9. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o úvěru ve výši 111,14 % výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalované skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaná na úhradu plnila. Ostatně toho si byla žalobkyně zjevně vědoma již při podání žaloby, kdy sama navrhla, aby soud její nárok případně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Z tvrzení žalobkyně i z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná čerpala z úvěru částku celkem 45 000 Kč, žalobkyni však vrátila pouze 22 926,05 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 22 073,95 Kč (45 000 Kč mínus 22 926,05 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. V projednávané věci byla žalovaná úspěšnější, a měla by tak právo na částečnou náhradu nákladů, nicméně dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.13. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 534 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán, proto byl v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2, bod 2 sazebníku poplatků žalobkyni doměřen poplatek do výše podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků. Doměřený poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.