6 C 92/2023-139 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též „právní předchůdce žalobkyně“), se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem 61 946,70 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že s žalovanou dne 29. 3. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. 238473801, v níž se zavázala zaplatit jí 72 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 72měsíčních splátkách po 1 639,33 Kč počínaje dnem 10. 4. 2021. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež právní předchůdce žalobkyně úvěr dopisem ze dne 12. 9. 2022 prohlásil za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaná tak nadále dluží na jistině částku 59 706,70 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 3 428,94 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který měla žalovaná zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 240 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 31. 3. 2023 ve výši 3 939,42 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 135,64 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaná dluh nezaplatila ani přes výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V průběhu řízení před zdejším soudem insolvenční soud zjistil úpadek žalované a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení o žalobě před zdejším soudem tak bylo ze zákona přerušeno (§ 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona). Následně však bylo schválené oddlužení žalované zrušeno a její insolvenční řízení pravomocně zastaveno. Zdejší soud proto v řízení pokračoval. Současně zdejší soud rozhodl, že na místo právního předchůdce žalobkyně vstupuje společnost , Anonymizováno, jež předmětnou pohledávku nabyla od svého právního předchůdce. Dalším usnesením soud rozhodl, že na místo společnosti , Anonymizováno, do řízení vstupuje jako nová žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, .4. Žalobkyně k dotazu soudu sdělila, že žalovaná na svůj dluh v období od 10. 4. 2021 do 9. 2. 2023 (tj. v době ještě před podáním žaloby) zaplatila celkem 24 957,27 Kč. V průběhu insolvenčního řízení, tedy až po podání žaloby, pak bylo na dluh dále vymoženo celkem 4 429,06 Kč (dne 12. 12. 2023 částka 382,58 Kč, dne 15. 1. 2024 částka 633,45 Kč, dne 27. 2. 2024 částka 366,11 Kč, dne 18. 3. 2024 částka 81,89 Kč, dne 30. 4. 2024 částka 360,21 Kč, dne 12. 9. 2024 částka 2 069,96 Kč a dne 11. 10. 2024 částka 534,86 Kč). Ohledně částky 4 429,06 Kč a odpovídajícího zákonného úroku z prodlení proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Soud proto v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), v uvedené části výrokem I. tohoto rozsudku řízení zastavil.5. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:6. Ve smlouvě o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 29. 3. 2021 se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zaplatit 72 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet 72měsíčními splátkami po 1 639,33 Kč včetně pojištění počínaje dnem 10. 4. 2021 (poslední splátka včetně úhrady pojištění při řádném splácení 395,91 Kč).7. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou do 1. 7. 2021. Průměrný čistý měsíční příjem žalované činí 19 055 Kč, celkový čistý příjem domácnosti činí 45 000 Kč měsíčně.8. Z výpisů z běžného účtu žalované za období prosinec 2020 až březen 2021 vyplývá měsíční čistý příjem žalované cca 19 000 Kč a dále mnoho výdajů, zejména plateb kartou o obchodníků, popř. příkazů k úhradě či výběrů hotovosti z bankomatu. Žádné pravidelné výdaje žalované (např. na bydlení, energie atd.) z výpisu ovšem nevyplývají.9. Z výpisu z úvěrového účtu se podává, že žalovaná dne 29. 3. 2021 čerpala úvěr ve výši 72 000 Kč. Ten nejprve řádně splácela, přibližně v březnu 2022 však řádně splácet přestala.10. Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti je mimo jiné uvedeno, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr. Veškeré dostupné informace byly kontrolovány v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima dle právních předpisů. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno.11. Dopisem ze dne 14. 9. 2022 právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 12. 9. 2022. Současně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky nejpozději do 29. 9. 2022. Dle poštovního podacího archu byl předmětný dopis odeslán žalované dne 15. 9. 2022.12. Dopis ze dne 3. 4. 2023 představuje předžalobní výzvu právního předchůdce žalobkyně. Dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalované dne 3. 4. 2023.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 vyplývá, že předmětná pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na společnost , Anonymizováno, Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2024 plyne, že tatáž pohledávka byla následně ze společnosti I-Xon a.s. postoupena na žalobkyni.14. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu ze dne 29. 3. 2021 č. 238473801, na jejímž základě poskytl žalované částku 72 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet spolu s různým příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že má čistý měsíční příjem 19 055 Kč, čistý příjem její domácnosti činí 45 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici výpis z běžného účtu žalované, z něhož vyplýval měsíční příjem cca 19 000 Kč a mnoho výdajů žalované (převody z účtu, výběry hotovosti a zejména platby kartami). Žádné pravidelné výdaje žalované však nebylo možno vysledovat. Žalovaná před podáním žaloby vrátila na svůj dluh 24 957,27 Kč. V průběhu insolvenčního řízení pak bylo na dluh dále vymoženo celkem 4 429,06 Kč, a to již po podání žaloby (ohledně této částky bylo řízení výrokem I. rozsudku zastaveno pro zpětvzetí). Dále již žalovaná neuhradila ničeho ani přes výzvy. Pohledávka byla postoupena z , právnická osoba, na , Anonymizováno, a následně z , Anonymizováno, na žalobkyni.15. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaná, na rozdíl od právního předchůdce žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. Předmětná pohledávka byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena (přes jednu další právnickou osobu) na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné