10 C 340/2020-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako kupní ceny za dodávku elektřiny do odběrného místa dle smlouvy. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od právního předchůdce žalobce [právnická osoba] dle smlouvy ze dne [datum] elektrickou energii v odběrném místě, avšak dosud za ni nezaplatil žalobci celou vyúčtovanou kupní cenu splatnou za fakturační období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kdy žalovaný uhradil pouze částku ve výši [částka]. Žalovaná dlužná částka je tedy vy výši [částka] (14 869 – 6 265). To vyplývá ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] ve spojení s fakturou a předžalobní upomínkou. Žalobce žalovaného vyzval předžalobní výzvou, avšak bezúspěšně. Pohledávka byla postoupena žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], pohledávky přešly na žalobce ke dni [datum]. Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., s tím, že právní posouzení věci vyplývá z § 588 a násl. zákona č. 40/64 Sb., když mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva a dále z § 51 zákona číslo 458/2000 Sb. v platném znění. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 NOZ). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 NOZ). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl, neboť žalovaný dosud za odebranou elektřinu nezaplatil řádně a včas kupní cenu. Protože žalovaný nezaplatil řádně a včas je povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku [částka]. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka]. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.