17 C 21/2017-387 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu [datum] domáhal po žalovavém (svém otci) vydání exotického ptactva, a to konkrétně papoušků rodu ARA, jak vyjmenováni v seznamu papoušků pro toto řízení pod čísly 1 až 41 (dále také„ předmětní papoušci“). V žalobě a v doplněném důkazním řízení tvrdil, že papoušci byli chováni ve voliérách umístěných na pozemku žalovaného pod adresou [adresa] (dále také„ předmětné pozemky“), když žalovaný následně převedl tyto své pozemky, včetně nemovitostí na nich stojících darovacími smlouvami na svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že žalovanému svědčí služebnost užívání těchto pozemků. Chov zpočátku probíhal bezproblémově – až do roku 2015, následně však začal žalovaný bránit žalobci ve vstupu na předmětné pozemky, a když se žalobce začal domáhat vydání svých papoušků, žalovaný to odmítl. Jinak žalovaný i v rámci řízení o vypořádání SJM (sp. zn. 9 C 13/2011) opakovaně uváděl, že papoušky převedl na syny, které chovatelsky vede a učí je, protože jsou začátečníci. Všichni papoušci, kteří jsou předmětem žaloby, však nebyli součástí SJM. Žalovaný je měl již před uzavřením manželství s paní [jméno] [příjmení] a takto s nimi (bez souhlasu bývalé manželky) také nakládal. Chov byl financován mj. z prodeje některých papoušků. Žalobci i bratru [jméno] žalovaný přislíbil, že na ně chov převede, což se stalo již dříve v průběhu let několikrát, a to ještě před převodem v roce 2010. K převodu v roce 2010 došlo po sdělení žalovaného, že„ již stárne“, a že chov převede synům, každému jednou polovinou. V té době neměl žalobce o rozvodovém řízení žalovaného ani ponětí a dozvěděl se o něm až mnohem později, v době kdy v podstatě končilo řízení o majetkovém vypořádání žalovaného a jeho manželky. Pokud tedy žalovaný učinil převod mj. na žalobce s úmyslem zkrátit masu SJM, žalobce o tom ničeho nevěděl. Tento záměr žalovaného měl tedy povahu vnitřní navenek neprojevené výhrady, která nemůže mít vliv na platnost právního úkonu (viz NS ČR 21 Cdo 3628/2011). Žalobce poukázal na to, že vůči jeho osobě se manželka žalovaného [jméno] [příjmení] relativní neplatnosti nedovolala. Odkázal dále na ust. § 41a) odst. 2 občanského zákoníku. Tím pádem také kategoricky popřel, že by žalovanému snad ponoukl myšlenku takto papoušky ze SJM„ vyvést“. Právě proto, že si byl žalovaný vědom vlastnického práva žalobce, falsifikoval další převodní smlouvy, kterými převedl papoušky na bratra [jméno] a následně částečně i na svou osobu. 2. Žalobce tvrdí, že nabyl předmětné papoušky na základě řádně uzavřených darovacích smluv od žalovaného a podle těchto smluv pak byl převod papoušků zaznamenán i v registračních listech každého z papoušků na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství Ing. [jméno] [příjmení]. Na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje se však žalobce v říjnu 2015 dozvěděl, že se v jejich dokumentaci nenachází tyto darovací smlouvy (ze dne [datum]), a to i přesto, že původně byly součástí dokumentace. Žalobce je přesvědčen, že tyto darovací smlouvy byly záměrně ze spisů krajského úřadu odstraněny v souvislosti s trestní řízením zahájeným proti žalovanému, aby byla žalobci ztížena možnost uplatnění práv ke vzácnému ptactvu, které mu náleží. Následně bylo žalobcem z registračních listů na krajském úřadu zjištěno, že v registračních listech jsou u předmětných papoušků nesprávně jako vlastníci uvedeni buď [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce, nebo [celé jméno žalovaného] – zde žalovaný, na které žalobce nikdy vlastnické právo k papouškům nepřevedl. Podpisy na darovacích smlouvách, kterými mělo dojít k převodu vlastnického práva ze žalobce na žalovaného, nebo [jméno] [celé jméno žalobce], nejsou jeho pravými podpisy. Těmito následnými neoprávněnými převody vznikla žalobci škoda v hodnotě přibližně [částka]. 3. Žalobce podal také trestní oznámení na neznámého pachatele, které však bylo odloženo s tím, že jde o občanskoprávní spor v rodině a má být řešen„ civilní“ cestou. V rámci podání vysvětlení při policejním vyšetřování vyšlo najevo, že žalovaný vědomě falzifikoval podpisy žalobce na převodních smlouvách, aby docílil převodu vzácného ptactva na svého druhého syna [jméno] [celé jméno žalobce]. Ten si musel být také dozajista vědom toho, že podpisy na převodních smlouvách nejsou pravými podpisy žalobce. Žalovaný [celé jméno žalovaného] také potvrdil, že tyto nepravé smlouvy předával na Krajský úřad Královéhradeckého kraje a na základě nich pak bylo dále přepsáno vlastnictví na [jméno] [celé jméno žalobce] a další osoby. 4. Žalobce pak tvrdil, že k prokázání vlastnictví žalobce mohou stejně dobře jako darovací smlouvy (část z nich se na krajském úřadu ztratila) posloužit registrační listy, na nichž jsou zaznamenány úkony o převodech vlastnictví, přičemž nabyvatel vlastním podpisem stvrzuje přijetí ptactva do svého vlastnictví (§ 24 odst. 3 zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy ve spojení s § 16 vyhlášky č. 210/2010 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy). 5. Předmětem žaloby pak žalobce učinil nejen dospělé jedince papoušků, ale i odchovy mláďat papoušků (ti v rámci žalobního žádání označeni pod čísly pod čísly 23 až 41), jejichž vydání je žádáno, anebo in eventum nahrazení jejich hodnoty, míněno všech papoušků, částkou [částka]. 6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že předmětní papoušci nikdy nebyli ve vlastnictví žalobce. Darovací smlouvy (z [datum]) byly vyhotoveny žalovaným a podepsány byly rovněž žalovaným, a to za obě strany (jak dárce tak obdarovaného). Tyto smlouvy se tudíž nikdy nestaly účinnými, a proto je na tyto právní úkony třeba hledět jako na úkony nicotné. 7. Žalovaný nikdy neměl v úmyslu papoušky žalobci darovat a žalobci také chyběla vůle papoušky nabýt. Darovací smlouvy (pozn. soudu datované dnem [datum]) vyhotovil žalovaný sám a podepsal je za obě strany právního úkonu, a to proto, aby se tento„ majetek“ nestal součástí společného jmění manželů s paní [jméno] [příjmení], s níž se žalovaný právě rozváděl. Fiktivně tehdy převedl papoušky na své syny [jméno] (zde žalobce) a [jméno], protože v rozhodné době se od něj manželka odstěhovala a započalo rozvodové řízení. [příjmení] o vypořádání společného jmění manželů žalovaného a [jméno] [příjmení] bylo u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno v řízení pod sp. zn. 9 C 13/2011 a soud po provedeném důkazním řízení neshledal, že by majetek v podobě vlastnictví papoušků nepatřil do masy SJM. Papoušci proto byli vypořádání v rámci dohody o vypořádání SJM tak, že je do svého vlastnictví získal žalovaný. Tato dohoda o vypořádání SJM byla uzavřena dne [datum] Tomu předcházel úkon paní [jméno] [příjmení], tehdejší manželky žalovaného, ze dne [datum], kterým se dovolávala relativní neplatnosti předmětných darovacích smluv (datovaných dnem [datum] na syny žalovaného). Soud ohledně otázky relativní neplatnosti uzavřel, že mj. předmětní papoušci do SJM bývalých manželů patří, převody byly neplatné a je třeba papoušky v SJM vypořádat. 8. Žalovaný doznal, že následně účelově převáděl papoušky i v roce 2013, a to ze žalobce na druhého syna [jméno] ve snaze donutit bývalou manželku k vypořádání SJM, neboť [jméno] je na rozdíl od žalobce vlastním synem paní [jméno] [příjmení]. Tímto chtěl žalovaný motivovat bývalou manželku k tomu, aby papoušky v rámci vypořádání neřešila (navíc v situaci, kdy již byla vznesena námitka relativní neplatnosti). Nakonec se však papoušci stali součástí dohody o vypořádání SJM, jak již uvedeno shora. Není ani pravdivé tvrzení žalobce, že by někteří předmětní papoušci byli toliko výlučným vlastnictvím žalovaného, neboť k uzavření sňatku s paní [jméno] [příjmení] došlo v roce 1989 a v té době ještě neměl žalovaný tolik exemplářů. K rozmachu chovu došlo až po revoluci, kdy žalovaný dokupoval další exempláře. Žalovaný také popřel, že by na syny před rokem 2010 nějaké papoušky převáděl. 9. Žalovaný pak ještě přesně dotvrdil okolnosti sepisu darovacích smluv datovaných dnem [datum] a konkrétně uvedl, že když se se svým synem [jméno] [celé jméno žalobce] vrátil dne [datum] ze semináře, zjistil, že [jméno] [příjmení] se odstěhovala z domu, který společně obývali a vystěhovala si i nějaké věci s tím, že odchází. Bylo zřejmé, že dojde k rozvodovému řízení. Žalobce sám v souvislosti s touto událostí ponoukl žalovanému myšlenku převodu ptactva jako jedné z cenných věcí na syny s tím, že se nebude muset ohledně těchto věcí ve vztahu k manželce vypořádávat. Ostatně věděl, že takto to částečně probíhalo z druhé strany při vypořádání SJM s matkou žalobce, bývalou manželkou žalovaného, paní [jméno] [příjmení]. Žalovaný proto vyplnil formulářové smlouvy, které byly nutné pro zápis u krajského úřadu a tyto napodepisoval jak za sebe, tak za žalovaného, když zvolil datum předcházející odstěhování manželky, tj. den [datum]. Žalobce ještě nabízel žalovanému součinnost v podobě okopírování smluv v práci. Takto pak byly smlouvy předány na Krajský úřad Královéhradeckého kraje,