17 C 361/2020-32 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to celkem v částce [částka] připsáním na účet č. [bankovní účet] (4 čerpání: dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]). Poplatek za čerpání úvěru byl sjednán v podobě úroku ve výši 20 % měsíčně z čerpané jistiny, tzn. celkem ve výši [částka]. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši a dle bodu 6.3 smlouvy pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části, dále také smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením dluhu, když žalobce eviduje celkovou úhradu od žalovaného ve výši [částka], více ničeho. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení dluhu, však dosud ani přes předžalobní výzvu dluh nezaplatil. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. [anonymizováno] z provedených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku spolu s úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku O povinnosti zaplatit žalobci smluvní pokutu soud rozhodl v souladu s § 2048 občanského zákoníku, o úrocích z prodlení rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení byla určena ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne [datum] vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku [částka]. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky [částka] (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem [částka]. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše [částka], ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Náklady řízení v celkové výši [částka] jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o. s. ř.).