20 C 300/2020-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) se žalobce domáhal po žalované zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvod-nil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o nájmu na byt v 1. podlaží domu [adresa] v [obec], ulice [ulice], který je ve vlastnictví žalobce. Nájemní smlouva byla písemnými dodatky prodlužována až do [datum], žalovaná užívala následně byt i další období jednoho roku – až ke dni [datum] žalovaná byt opustila, neuhradila však„ nájemné“ za období 9/ 2017 – [číslo] v celkové částce 96.600 Kč, dále za vyúčtování služeb za rok 2017 dluží 33.690 Kč a nakonec i 31.208 Kč za neuhrazený nedoplatek vyúčtovaní služeb za rok 2018. Celková dlužná částka tak činí 161.498 Kč. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná dne [datum] skutečně uzavřela nájemní smlouvu, na základě které vznikl uvedený dluh, jeho výši žalobce doložil i vč. jednotlivých vyúčtování. Podle ust. § 1724 odst. 1 o.z. platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, že by dluh specifikovaný v žalobě zaplatila, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované částku v uvedené celkové výši zaplatit. Žalovaná je také v prodlení se zaplacením dluhu: O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř.. Věc byla posouzena dle zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, jeho ust. § [číslo] a násl., kde je upravena nájemní smlouva a zejména pak ze zvláštních ustanovení o nájmu bytu či domu (§ [číslo] a násl.). Nárok žalobce na dlužné nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu vyplývá tedy z těchto ustanovení o.z.. Dle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2217-8 o.z.). Podle ust. § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. I podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, ze dne 5. 6. 2019, obč. zákoník úpravou v § [číslo] dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt odevzdá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. Řádné vyklizení (nemovitosti) bytu přitom předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 o. z.; nájemce má pronajímateli odevzdat klíče (přičemž věta třetí stanoví popř. i vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu). V posuzované věci žalovaná byt nevyklidila a nepředala (ani neoznámila, že byt již vyklidila), a pokračovala v jeho užívání. - Svou primární povinnost z nájemní smlouvy (povinnost hradit nájem a platby na úhrady za služby spojené s užíváním bytu) žalovaná nesplnila. [příjmení] žaloba je pak důvodná. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta ve výši stanovené vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu. Advokátovi takto náleží odměna sestávající dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z částky 7 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (resp. 1x v poloviční výši) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., nakonec i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a soudní poplatek 6 460 Kč. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..