13 C 336/2013-119 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobce, na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové vedeným pod č. j. [číslo jednací], kterým byl dne [datum] prohlášen konkurz na majetek [jméno] [příjmení], manžela žalované (dále jen„ úpadce“), byl ustanoven správcem konkurzní podstaty úpadce. Svou žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal určení, že žalované nesvědčí právo věcného břemene zřízeného ve prospěch žalované, které odpovídá právu bezplatného bydlení a užívání domu [adresa] na stavební parcele [číslo] pozemku stavební parcela [číslo] pozemku parcelní [číslo] v obci [okres], části [územní celek] a [katastrální uzemí], zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ nemovitosti“). V žalobě uvedl, žalovaná se stala vlastníkem předmětných nemovitostí na základě smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů [příjmení] [číslo] a [spisová značka] ze dne 12. 11. 2003, kterou byly předmětné nemovitosti vyloučeny ze společného jmění manželů a přešly do výlučného vlastnictví žalované. Žalovaná předmětné nemovitosti následně převedla nejprve na třetí osobu ([právnická osoba], [IČO]) a od ní je pak koupila zpět, přičemž při těchto převodech byly nemovitosti zatíženy jednak věcným břemenem ve prospěch žalované a jednak zástavním právem. Věcné břemeno bylo k sporným nemovitostem zřízeno na základě Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 19. 10. 2004, s právními účinky vkladu práva ke dni 20. 10. 2004, jejímž předmětem byl převod předmětných nemovitostí z výlučného vlastnictví žalované na třetí osobu a současně bezplatné zřízení věcného břemene bydlení a užívání těchto nemovitostí ve prospěch žalované, která stala osobou oprávněnou z uvedeného věcného břemene. Dále na základě kupní smlouvy ze dne 10. 2. 2006 s právními účinky vkladu práva k témuž dni se žalovaná stala znovu vlastníkem shora uvedených nemovitostí, čímž se žalovaná stala vlastníkem a zároveň i oprávněnou z věcného břemene. Dle žalobce tím došlo v souladu s ustanovením § 584 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ke splynutí práva odpovídajícího věcnému břemeni a závazku vlastníka toto právo strpět, čímž došlo ke splynutí osoby oprávněného a povinného z věcného břemene, v důsledku čehož věcného břemeno dle žalobce zaniklo. Žalobce dále uvedl, že rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové vedeným pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 30. 6. 2010, bylo rozhodnuto o tom, že výše uvedená smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů je neúčinná a předmětné nemovitosti tak náleží do konkurzní podstaty úpadce. Žalobce dále uvedl, že na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] bylo stanoveno, že žalované nesvědčilo vlastnické právo k předmětným nemovitostem, jelikož Vrchní soud v Praze určil, že právní úkony, na jejichž základě byla zapsána v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník, jsou neplatné. Vzhledem k neplatnosti právních úkonů se žalovaná nestala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a nebyla ani aktivně legitimována ke zřízení věcného břemena k těmto nemovitostem. Vzhledem k výše uvedenému, žalobce navrhl určení, že žalované nesvědčí právo věcného břemene, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila, když uvedla, že věcné břemeno bylo zřízeno řádně na základě kupní smlouvy na předmětné nemovitosti, mezi ní a společností [právnická osoba], k tomu dále uvedla, že zřízení věcného břemene bylo oceněno znaleckým posudkem a mělo vliv na snížení kupní ceny v kupní smlouvě. Žalovaná následně odkoupila předmětné nemovitosti nazpět i s věcným břemenem, které bylo zřízeno pro ochranu toho, že i v případě dalšího prodeje nemovitostí by žalovaná a i její dcera mohly nadále bydlet a užívat předmětné nemovitosti, a další vlastník by toto musel strpět. Z těchto důvodů, žalovaná zcela neuznala nárok uplatňovaný v žalobě. 3 Z náhledu do katastru nemovitostí (stav ke dni 22. 7. 2013) soud zjistil, že žalovaná byla vlastníkem domu [adresa] na stavební parcele [číslo] pozemku stavební parcela [číslo] pozemku parcelní [číslo] v obci [okres], části [územní celek] a [katastrální uzemí], zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]. Dále soud zjistil, že k předmětným pozemkům náleželo věcné břemeno užívání k osobě žalované a zástavní právo. 4 Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 19. 10. 2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou na straně prodávající a společností [právnická osoba] na straně kupující, kdy žalovaná uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne 12. 11. 2003. Dále soud zjistil, že kupní cena byla stanovena na částku ve výši 1 800 000 Kč a dále bylo k předmětným nemovitostem zřízeno věcné břemeno bydlení a užívání, kdy oprávněnou z věcného břemene se stala žalovaná. 5 Z kupní smlouvy ze dne 10. 2. 2006 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou na straně kupující a společností [právnická osoba] na straně prodávající, kdy kupní cena byla stanovena na částku ve výši 3 500 000 Kč a dále bylo kupní smlouvou převedeno i věcné břemeno bydlení a užívání, kdy oprávněnou z věcného břemena byla žalovaná. 6 Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 12. 2008 soud zjistil, že tehdejší žalobce ([jméno] [anonymizováno], [datum narození]) se domáhal určení, že smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů uzavřená mezi úpadcem a žalovanou je vůči němu neúčinná. Soud dále zjistil, že smlouvou o zúžení rozsahu společného jmění manželů, byly vyloučeny a následně přešly do výlučného majetku žalované tyto nemovitosti: budova [adresa] - rod. dům na st. parcele [číslo] st. parcela [číslo] – zastavěná plocha, parcela [číslo] zahrada, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec a okres [okres], u [stát. instituce] Okresní soud ve výši zmíněném rozsudku vzal po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaná dne 12. 11. 2003 uzavřela s úpadcem smlouvu o zúžení společného jmění manželů, kterou došlo za trvání manželství ke zúžení společného jmění manželů tak, že si manželé rozdělili mezi sebe nemovitosti, movité věci a závazky dosud tvořící společné jmění manželů a současně se do budoucna dohodli, že jakýkoliv majetek, až na věci, které budou tvořit obvyklé vybavení jejich společné domácnosti, nebudou tvořit jejich společné jmění manželů, ale budou výlučným majetkem či závazkem toho z manželů, který bude účastníkem právního vztahu zakládajícího nabytí takového majetku nebo vznik takového závazku. Závazek vůči tehdejšímu žalobci obsahem zápisu nebyl. Okresní soud věc posoudil podle ustanovení § 42a občanského zákoníku na základě, kterého konstatoval, že tehdejší žalobce se nemohl uspokojit z jiného majetku úpadce jako dlužníka, protože na jeho majetek byl prohlášen konkurz, dále konstatoval, že žalované jako osobě blízké se nepodařilo prokázat její tvrzení o tom, že nevěděla o dluhu úpadce vůči žalobci. Z těchto důvodů soud určil, že smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů uzavřená mezi úpadcem a žalovanou byla vůči tehdejšímu žalobci neúčinná. 7 Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 6. 2010 soud zjistil, že žalovaná podala proti rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 12. 2008 v řádné lhůtě odvolání. Krajský soud v Hradci Králové výše uvedený rozsudek okresního soudu potvrdil s odůvodněním, žalobce prokázal všechny skutečnosti potřebné pro závěr o tom, že smlouva o zúžení společného jmění manželů byla způsobilou zkrátit pohledávky úpadce a byla proto splněna podmínka pro vyslovení její neúčinnosti stanovená v § 42a odst. 2 občanského zákoníku a dále, že žalovaná jako osoba blízká dlužníkovi neprokázala, že by úmysl úpadce zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nemohla i při náležité pečlivosti poznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 749/2005). 8 Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná v předmětném sporu na straně žalobkyně se domáhala proti žalobci v předmětném sporu na straně žalovaného, vyloučení pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaných pro kat. území [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], katastrální pracoviště Hradec Králové, ze soupisu konkursní podstaty (Soupisu), s odůvodněním, že předmětné nemovitosti nabyla do svého vlastnického práva na základě kupní smlouvy, čímž jí svědčilo právo vylučující zápis Nemovitostí do Soupisu. Krajský soud svým výrokem I. rozhodl o zamítnutí žaloby o vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty. Soud zjistil, že krajský soud se ve svém odůvodnění uvedl, že kupní smlouva ze dne 10. 2. 2006 nebyla uzavřena v souladu s ustanovením 196a Obch. zák., na základě výpovědi žalovaná ve sporu o neúčinnosti smlouvy o zúžení SJM, v němž při svém výslechu uvedla, že kupní smlouvu ze dne 19. 10. 2004 a kupní smlouvu ze dne 10. 2. 2