13 C 397/2020-22 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 4 114 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 6 366 Kč, která se skládá z půjčky 4 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 364 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 43 týdnů od data podpisu smlouvy, tedy do [datum] Poslední splátku žalovaný zaplatil dne [datum]. Žalovaný zaplatil celkem 2 250 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 4 114 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 3 338,30 Kč a souhrnného dlužného poplatku ve výši 775,70 Kč a příslušenství. 2 Dále se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 5 830 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 10 440 Kč, která se skládá z půjčky 6 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 58 týdnů od data podpisu smlouvy, tedy do [datum] Poslední splátku žalovaný zaplatil dne [datum]. Žalovaný zaplatil celkem 4 610 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 5 830 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 489,78 Kč a souhrnného dlužného poplatku ve výši 1 340,22 Kč a příslušenství. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení, avšak bezvýsledně. 3 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. 4 Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. 5 O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, kdy podle žalobce uzavřel právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne [datum] (viz smlouva o půjčce). Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 6 366 Kč, která se skládá z půjčky 4 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 364 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 43 týdnů od data podpisu smlouvy, tedy do [datum] Poslední splátku žalovaný zaplatil dne [datum]. Žalovaný zaplatil celkem 2 250 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 4 114 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 3 338,30 Kč a souhrnného dlužného poplatku ve výši 775,70 Kč a příslušenství. Dále právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 10 440 Kč, která se skládá z půjčky 6 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 58 týdnů od data podpisu smlouvy, tedy do [datum] Poslední splátku žalovaný zaplatil dne [datum]. Žalovaný zaplatil celkem 4 610 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 5 830 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 489,78 Kč a souhrnného dlužného poplatku ve výši 1 340,22 Kč a příslušenství. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], tentýž den bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem žalovanému. 6 Žalobce v tomto případě vůbec neprověřoval majetkové poměry žalovaného tak, aby posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když měl k dispozici pouze zákaznickou kartu, aniž by nějakým způsobem ověřoval výši příjmů žalovaného, kterou zde uvedl. Tyto skutečnosti žalobce doložil smlouvami o půjčce, smluvními podmínkami, oznámením o postoupení pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávky, zákaznickými kartami, doplněním žaloby a předžalobní upomínkou. 7 Žalobce byl opětovně soudem vyzván, aby doložil, zda před uzavřením smlouvy se žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, kdy soud nepovažuje za dostatečné prokázání úvěruschopnosti žalovaného pouhé informace získané od žalovaného jako spotřebitele, aniž by byly objektivně doloženy. 8 Na tuto výzvu žalobce odkázal pouze na uzavřenou smlouvu o půjčce, smluvní podmínky a kartu zákazníka. 9 Soud žalobu shledal částečně důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: 10 Na danou věc dopadá rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého:„ Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. <i>11 Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.</i> <i>12 Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí.</i> 13 Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení ú