14 C 261/2020-55 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu dne 19. 6. 2020 zaplacení částky 226 437 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaného dne 31. 5. 2019 kontaktovala jako podnikatele – bytového architekta s poptávkou po jeho službách při rekonstrukci bytu žalobkyně v [obec] v [anonymizováno] ulici. Žalovaný připravoval pro žalobkyni návrh přestavby předmětného bytu, v průběhu června 2019 pak představil žalobkyni pana [jméno] [příjmení], [IČO], který měl s žalovaným na přestavbě spolupracovat. Žalovaný vyřizoval všechny náležitosti přestavby se žalovanou až do 15. 8. 2019, kdy jí byl sdělen kontakt na pana [příjmení]. Dne 4. 6. 2019 žalovaný seznámil žalobkyni s návrhem řešení, na kterém se podílel i pan [příjmení], ten byl i spoluautorem výkresů, které žalobkyně obdržela dne 18. 6. 2019. Žalovaný za provedené služby vystavil dne 16. 6. 2019 fakturu [číslo] na 30 000 Kč (adresátem byla po dohodě společnost otce žalobkyně). V průběhu následujících měsíců měl pan [příjmení] objednat spotřebiče, které měly být namontovány během přestavby, jejich cena byla fakturována dne 29. 8. 2019 a 30. 8. 2019 v souhrnu na částku 105 437 Kč. Dne 6. 9. 2019 byla žalobkyni vystavena faktura na 121 000 Kč jako záloha za výrobu a montáž nábytku. Všechny tyto faktury žalobkyně uhradila, ovšem i přes výzvy jí nebylo plněno ničeho. Žalobkyně posuzovala jednání žalovaného a pana [příjmení] ve smyslu § 430, případně § 444 občanského zákoníku a to tak, že žalovaný je jednáním pana [příjmení] zavázán, neboť ho pověřil objednáním spotřebičů a pokud tak neučinil, tak vytvořil popsaným jednáním zdání, že spolu oba na přestavbě spolupracují, jejich jednání tak naplňuje znaky společnosti ve smyslu § 2716 občanského zákoníku. Žalovaný je proto zavázán s panem [příjmení] společně a nerozdílně. Žalobkyně od smlouvy dne 18. 12. 2019 odstoupila, a požadovala tak zpět poskytnuté plnění ve výši 226 437 Kč Pan [anonymizováno] svůj dluh vůči žalobkyni dne 13. 3. 2020 uznal a výslovně se v tomto právním jednání zmiňuje, že jednal na základě spolupráce se žalovaným. Žalobkyně tak získala dojem, že žalovaný s panem [příjmení] jednají společně, a proto jsou zavázáni společně a nerozdílně. Při jednání dne 6. 1. 2021 vzala žalobkyně v části o zaplacení částky 8 000 Kč žalobu zpět s odůvodněním, že tuto částku zaplatil žalobkyni pan [příjmení]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že se žalobkyní se znají delší dobu, žalobkyně proto věděla, že žalovaný je architektem, je tak schopen vypracovat projekt na rekonstrukci bytu, konečnou realizací se však nezabývá. Žalobkyně žalovaného opakovaně žádala, aby návrh interiéru vytvořil. Součástí výkresové dokumentace byla i výrobní dokumentace pro truhlárnu, tuto výrobní dokumentaci pro žalovaného zpracovává osoba znalá výrobního postupu truhlárny, za tímto účelem tak žalovaný oslovil pana [příjmení], který v předmětné době spolupracoval s truhlářskou dílnou [právnická osoba], [IČO], proto je pan [příjmení] veden jako spoluautor výkresové dokumentace, toto bylo žalobkyni známo již od počátku. Podobným způsobem spolupracoval žalovaný s panem [jméno], který pro žalobkyni dělal stavební rekonstrukce. Žalobkyně od počátku věděla, že po vypracování studie a výkresové dokumentace činnost žalovaného končí, neboť se řízením rekonstrukce nezabývá, proto také byla žalovaným vystavena faktura č. 2019 s tím, že je jeho činnost ukončena. V e-mailové korespondenci mezi účastníky pak žalovaný uváděl, že po odsouhlasení cen podle dokumentace dojde k zadání zakázky dle požadavků žalobkyně, kdy žalobkyně si sama vybere dodavatele. S ohledem na tyto skutečnosti tak žalovaný nemohl v žalobkyni vyvolat zdání, že pan [příjmení] je spolupracovníkem žalovaného nebo jeho společníkem. Pan [anonymizováno] si veškeré další objednávky vyfakturoval pod svým jménem. Poté, co žalovanému byl doručen dopis právního zástupce žalobkyně, kontaktoval pana [příjmení], který mu sdělil, že s žalobkyní jedná, dluh vůči ní písemně uznal a navrhl splátkový kalendář. Dále sdělil, že některé prostředky žalobkyni již uhradil, žalobkyně na něho podala trestní oznámení, které je vedeno pod čj.: KRPH [číslo] [spisová značka]. Žalovaný namítl nedostatek pasivní legitimace, kdy žalobkyně poté, co zjistila špatnou finanční situaci pana [příjmení], se snaží účelově vznášet nárok vůči žalovanému a to z důvodu, že žalovaný je vhodnější osobou pro jeho uspokojení. Žalovaný souhlasil s částečným vzetím žaloby zpět. 3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav věci: 4. Z faktury ze dne 18. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný jako podnikající fyzická osoba vystavil žalobkyni fakturu č. 2019 na 30 000 Kč, adresátem byla společnost otce žalobkyně [právnická osoba] 5. Z e-mailu ze dne 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni upravené podklady a výkresy. Dále zde bylo výslovně řečeno, že po vyzdění a potvrzení materiálů pro vestavěný nábytek a kuchyň, dojde k finálnímu zaměření, odsouhlasení cen a zadání zakázky. 6. Z faktur z 29. 8. 2019 č. 2019, 30. 8. 2019 č. 2019 a 6. 9. 2019 č. 2019 soud zjistil, že tyto faktury byly vystaveny panem [jméno] [příjmení] jako podnikající fyzickou osobou v souhrnu na částku ve výši 226 437 Kč, adresátem byla žalobkyně. Tyto skutečnosti byly nadále stvrzeny potvrzeními o úhradě vytvořenými dne 9. 2. 2021. 7. Dopisem ze dne 18. 12. 2019 bylo žalovanému oznámeno, že žalobkyně odstupuje od smlouvy a požadovala po žalovaném úhradu plnění v souhrnné výši 226 437 Kč, které zaslala panu [příjmení]. 8. Ze snímku komunikace z 11. 6., z e-mailu ze dne 4. 6. 2019 a z návrhu rekonstrukce ze dne 15. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný na návrhu rekonstrukce spolupracoval s panem [příjmení], ten je i uveden jako zpracovatel přímo v návrhu rekonstrukce, žalovaný o něm v konverzaci s žalobkyní hovořil jako o [příjmení], stejně tak uvedl, že se spolu všichni tři sejdou. 9. Z uznání dluhu a splátkového kalendáře ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] uznal dluh vůči žalobkyni v souhrnné výši 226 437 co do důvodu i výše a zavázal se ho hradit po 5 000 Kč měsíčně. Tento dluh vznikl tak, že pan [příjmení] se zavázal poskytnout konzultační služby a objednané zboží na základě spolupráce s žalovaným. 10. Soud neprovedl výslech pana [jméno] [příjmení] a dalších osob neboť je považuje za nadbytečné, k posouzení skutkového stavu postačují předložené listinné důkazy a shodná tvrzení účastníků. 11. Na základě uvedených zjištění a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr skutkového stavu. Žalovaný je architekt, pro žalobkyni vytvořil návrh interiéru jejího bytu v [obec]. Součástí výkresové dokumentace byla i výrobní dokumentace pro truhlárnu, tuto výrobní dokumentaci pro žalovaného zpracoval pan [příjmení], za což obdržel žalovaný a pan [příjmení] od žalobkyně částku 30 000 Kč. Žalobkyně dále jednala s panem [příjmení], jemuž za spotřebiče a jako zálohu truhlářské práce zaslala v souhrnu částku ve výši 226 437 Kč, žádného plnění se jí však nedostalo, proto odstoupila dne 18. 12. 2019 od smlouvy. Pan [anonymizováno] svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše dne 13. 3. 2020 uznal, dluh se zavázal splácet v měsíčních splátkách po 5 000 Kč. 12. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotně právní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). 13. S přihlédnutím k námitkám žalovaného se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně v souladu s hmotněprávní normou vymezila správně okruh účastníků tedy, že žalobkyni svědčí nárok z tvrzeného závazku a žalovaný je tím, komu z platně uzavřeného závazku vznikla povinnost. Skutečnost, zda žalobkyně nebo žalovaný jsou nositeli tvrzeného hmotného práva je otázkou tzv. věcné legitimace. V případě žalobkyně se jedná o aktivní věcnou legitimaci a v případě žalovaného o pasivní věcnou legitimaci. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který podle výsledků dokazování je na základě právního posouzení věci nositelem práv, o něž ve sporu jde, pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jehož splnění se žalobce domáhá. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (§ 90 o. s. ř.). 14. Podle § 430 odst. 1 o. z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. 15. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. 16. Podle § 1731 o. z., z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo ji činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 17. Podle § 1740 odst. 1 o. z., osoba, které je nabídka určena, nabídk