14 C 286/2021-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 20 882 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou se žalovanou dne 30. 5. 2019 uzavřel původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO]. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud z obsahu smlouvy o úvěru zjistil, původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], přenechal žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 5. 2019. Žalovaná se zavázala úvěr pravidelně splácet spolu s úroky ve výši 17 184 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 37 184 Kč v měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, poslední splátka byla splatná 30. 7. 2020. Pro případ prodlení se splácením se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Z obsahu žádosti o úvěr bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru zkoumal původní věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Původní věřitel k termínu poslední smluvené splátky neevidoval řádné a včasné splacení úvěru a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení ve spojení s podacím archem soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 49 871,63 Kč a skládala se z následujících položek: -) nesplacené jistiny ve výši 18 611,66 Kč, -) nesplaceného smluvního úroku 1 662,77 Kč, -) nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 9 062,04 Kč, -) nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 718,61 Kč, -) nesplaceného inkasního poplatku 3 328,92 Kč, -) postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, -) postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, -) postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 298,49 Kč po celkové splatnosti závazku, -) postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 689,14 Kč, -) postoupené smluvní pokuty ve výši 9 500 Kč. Žalobkyně zaplacení dlužné částky neevidovala, což bylo zjištěno z písemné výzvy k zaplacení ze dne 2. 6. 2021 Touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vyčíslené ke dni 2. 6.2021 ve výši 49 871,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 611,66 Kč od 21. 12. 2020 do 2. 6. 2021 ve výši 681,38 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do dne 10. 6. 2021. Podle obsahu žalobních tvrzení žalobkyně zvážila všechny okolnosti vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, učinila žalobkyně rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Ke dni rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni následující pohledávku s příslušenstvím, a to: -) nesplacenou jistina 18 611,66 Kč, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 513,22 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 16 705,47 Kč, -) účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, -) smluvní pokutu ve výši 2 270,62 Kč. Od 22. 12. 2020 nadále trvalo prodlení žalované se zaplacením. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smluv vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru, a dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posuzoval schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky, a to na základě informací získaných od žalované i na základě předložených dokladů. S ohledem na provedené posouzení mohl původní věřitel důvodně uzavřít, že žalovaná bude schopna poskytnuté peněžité prostředky splácet. Původní věřitel neevidoval řádné a včasné splácení poskytnutých zápůjček a pohledávky za žalovanou postoupil žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno, že žalovaná dlužné částky žalobkyni zaplatila, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost dlužné částky zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Smluvní pokuta byla platně sjednána v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku a dle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 836 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.