18 C 74/2021-85 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaný uzavřel dne 6. 8. 2018 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou rovněž obchodní podmínky. Na základě smlouvy žalovanému poskytl úvěr 25 000Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěru i celkovou částku 21 500 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši úrok ve výši 28 % do splatnosti a poplatky. Celkově se zavázal zaplatit 46 5000 Kč a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Žalovaný však splátky platil pouze částečně, a proto žalobce dluh ke dni 6. 10. 2019 zesplatnil. Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení: - neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč, - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 175 Kč, - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1 750 Kč, - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 125 Kč, - smluvní pokuty ve výši 11 663,20 Kč, - zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 05. 2020 ve výši 2 225,31 Kč, - úroků z úvěru ve výši 10,25 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč od 21. 05. 2020 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení ve výši 10 p. a. z částky ve výši 26 175 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 175,00 Kč, od 21. 05. 2020 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze smlouvy o úvěru a sazebníku a smluvních podmínek ze dne 6. 8. 2018 [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 25 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s částkou 21 500 Kč, celkem 46 500 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že pohledávka s účinností ke dni 8. 7. 2020 byla postoupena žalobci. Z žádosti o poskytnutí úvěru, finanční analýzy a pracovní smlouvy má soud za prokázané, že by byla prověřena finanční solventnost žalovaného. Okresní soud učinil skutkový závěr, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, když před tím posoudil, nikoli pouze formálně, úvěruschopnost žalovaného, na základě které poskytl v hotovosti žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal ve splátkách uhradit. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas. Žalobce proto od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) řídí v daném případě občanským zákoníkem (o. z.), a to ustanovení § 2395 a násl. o. z. upravujícími institut smlouvy o úvěru a dále ustanovení § 1968 o.z. a § 1970 o. z., pokud jde o posouzení příslušenství. Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Závazkový vztah mezi žalobce a žalovaného byl založen na základě platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění příslušných obchodních podmínek dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, na který však žalovaný nevrátil část jistiny, část smluvních úroků, platby za upomínky a pojištění. Bylo na žalovaném, aby v průběhu řízení prokázal, že dluh zaplatil. Důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení leželo na něm. Žalovaný se však k věci vůbec nevyjádřil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. Naopak žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Proto soud uzavřel, že jeho povinnost k zaplacení žalované částky 26 175 Kč dosud trvá, když žalobce po žalovaném požaduje po provedeném započtení vrátit toliko dlužnou jistinu, kapitalizovaný sjednaný úrok za půjčení peněz a sjednaný úrok z prodlení a zákonný úrok z prodlení. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věc i úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Většinový úspěch ve věci měl žalobce, který byl úspěšný co do částky 26 175 Kč, neúspěšný co do částky 14 538,20 Kč, tedy byl úspěšný z 64,3 %, žalovaný byl úspěšný z 35,7 %. Žalobce má tedy právo na náhradu 28,6 % (64, 3-35.7) nákladů řízení. Tyto byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 500 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby, výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) celkem tedy 1500 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Za tři úkony po 2 740 Kč (z tarifní hodnoty 40 713,20 Kč, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), za účast při jednání dne 12. 10. 2021 a dne 16. 11. 2021 a podání dne 3. 11. 2021) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta ve výši 2 293,20. Jízdné a ztrátu času osobním automobilem v [obec] do [obec] a zpět – celkem 50 km, průměrná spotřeba použitého automobilu 6,4l /100 benzinu v ceně 27,80 Kč/litr, náhradě opotřebení 4,40 Kč, celkem 309 Kč a náhrada za promeškaný čas 2 půlhodiny a100Kč, celkem 200 Kč (jednání 12. 10. 2021). Jízdné a ztráta času osobním automobilem v [obec] do [obec] a zpět – celkem 50 km, průměrná spotřeba použitého automobilu 4,9l /100 km nafty v ceně 27,20 Kč/litr, náhradě opotřebení 4,40 Kč, celkem 287 Kč a náhrada za promeškaný čas 2 půlhodiny a 100 Kč, celkem 200 Kč a náhrada DPH ve výši 102,30 Kč. Dále za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 582 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce činí 15 791,20 Kč. Žalobce má právo na 28,6 % nákladů řízení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 516,30 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby náklady řízení zaplatil žalobci k rukám jeho advokáta (zástupce).