21 C 85/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] - a žalovaným dne 30. 8. 2017. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky na základě písemné smlouvy o úvěru ze dne 30. 8. 2017, a to celkem částku 20 000 Kč. Celkové náklady na poskytnutí úvěru byly sjednány ve výši 14 600 Kč. Žalovaný se částku 34 600 Kč zavázal splácet ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. To vyplývá ze smlouvy o úvěru ve spojení s předpisem splátek ke smlouvě o úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení se splácením svého závazku a dluží žalobci částku 23 400 Kč, a to 20 000 Kč na jistině úvěru a 3 400 Kč na poplatcích a úroku z úvěru. Žalovaný dluh nezaplatil ani po upomínce žalobce. To vyplývá z předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku ve výši 23 400 Kč zaplatit. Právní posouzení věci vychází především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z.). Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z., přičemž výše úroků z prodlení byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále soudním poplatkem ve výši 936 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému, aby náklady řízení zaplatil žalobci k rukám jeho advokáta (zástupce). Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o.s.ř.).