8 C 249/2019-194 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou podanou soudu dne 21. 8. 2019 se žalobkyně A), B) domáhaly proti žalovaným 1), 2) určení, že tito nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], z alografní závěti pořízené dne 10. 1. 2018. V žalobě tvrdily, že v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 34 D 477/2018, bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] - jejich matka - pořídila závěť. V závěti rozhodla o 3/4 svého majetku tak, že tuto část majetku, v závěti vymezenou konkrétními věcmi, odkázala svým dvěma vnukům - žalovanému 1), 2). Žalobkyně byly překvapené jak existencí závěti, tak obsahem, datem i způsobem jejího pořízení. Závěť především neodpovídá předchozím dohodám zůstavitelky a jejích dětí a připravuje žalobkyně o rozhodující část očekávaného dědictví. Zůstavitelka byla v každodenním styku s žalobkyněmi, které se o ni staraly. Především byla ve styku s žalobkyní A), se kterou žila ve stejném domě, přesto zůstavitelka o závěti žalobkyně jakkoli neinformovala. Závěť je současně zmatečná a nesrozumitelná, když zůstavitelka pořídila o konkrétních věcech, které jsou však předmětem spoluvlastnictví. Je zřejmé, že text závěti nepsala zůstavitelka sama, proto je nezbytné objasnit, za jakých okolností závěť vznikla, zejména kdo text závěti sepsal, zda ji zůstavitelce někdo přečetl a zda byla zůstavitelka několik hodin před plánovanou operací a po delším pobytu v nemocnici v takovém zdravotním stavu, že byla schopna posoudit následky svého jednání, včetně uvážení rodinných vazeb a dřívějších rozhodnutí. K podání žaloby byly žalobkyně A), B) vyzvány usnesením soudní komisařky ze dne 4. 6. 2019. 2. Žalovaný 1) navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že závěť považuje za zcela jasnou, srozumitelnou a splňující veškeré zákonné náležitosti alografní závěti. Při jednání o závěti a podpisu závěti nebyla zůstavitelka nijak ovlivněna, její zdravotní stav mohou potvrdit zejména svědci. Není nic neobvyklého na tom, že existenci závěti zůstavitelka nesdělila svým dcerám, když nejsou v závěti uvedeny jako dědicové. 3. Žalovaný 2) k žalobě uvedl, že platnost závěti nerozporuje, neboť ohledně okolností vzniku závěti mu není nic známo. 4. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti: 5. Ze závěti (čl. 6) bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [rodné číslo], pořídila dne 10. 1. 2018 pro případ smrti formou tzv. alografní závěti (nesepsané vlastní rukou) před svědky [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], bytem [adresa]. Závětí odkázala ¾ majetku, které vlastní na adrese [ulice a číslo] v [obec] jejím dvěma vnukům – [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1) a [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2) – konkrétně: -) celý přistavený boční dům s vlastním vstupem na parcele st. [číslo], ve kterém jsou 4 místnosti, předsíňka, koupelna s WC, přívody elektřiny, plynu, vody, odvod odpadů, ústřední topení na plyn, bojler na ohřev vody a kuchyňská linka s digestoří - část zahrady za tímto domem na parcele [číslo] která je ohraničena oplocením a zadní kůlnou a která má část plochy zpevněnou a část je zatravněná s umístěným děleným jezírkem - polovinu parkovací plochy před tímto domem na parcele st. [číslo], která je celá opatřena zámkovou dlažbou - celé podzemní podlaží (sklepy) rodinného domu s vlastním vstupem na parcelu st. [číslo] 6. Z usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky, ze dne 4. 6. 2019, č.j. 34 D 477/2018-48 (čl. 7) bylo zjištěno, že v rámci projednávání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], byly soudní komisařkou žalobkyně A), B) odkázány dle ust. § 1673 odst. 1 občanského zákoníku, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení podaly žaloby na určení, že žalovaní 1), 2) nejsou dědici ze závěti pořízené dne 10. 1. 2018. 7. Z inzerátu (čl. 51) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nabízela k pronájmu byt 3+1 s oddělenou zahrádkou a parkováním v suterénu rodinného domu v [část obce] v [obec]. 8. Z dalšího inzerátu (čl. 82, 84) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nabízela možnost pronájmu částečně zařízeného rodinného domku v [část obce] o vel. 4 + 1, a to od 1. 6. 2020 za částku 13 000 Kč/měsíc plus energie. 9. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2020 (čl. 81) bylo zjištěno, že tato na základě nájemní smlouvy v období od roku 2014 do roku 2019 bydlela v patrovém domku (přestavěné garáži) na adrese [adresa]. 10. Z listin na čl. 110 – 120 (založených v dědickém spise na čl. 59 – 69) bylo zjištěno, že ke dni odmítnutí dědictví ze strany [celé jméno žalovaného] bylo na jeho majetek vedeno několik exekučních řízení – exekuce vedená Exekutorským úřadem [okres] pod sp. zn. [spisová značka], [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka]. 11. Ze zdravotní dokumentace [anonymizováno] nemocnice [obec] soud mj. zjistil, že zůstavitelka byla v období od 13. 12. 2017 do 7. 3. 2018 hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici v [obec]. Dne 10. 1. 2018 poskytla zůstavitelka souhlas s výkonem - operací spočívající v odstranění infikované cévní protézy. Z denního dekurzu z téhož dne soud zjistil, že pacientka v 15:00 klidně spala, v 15:30 byla neklidná, nervózní, s pocity na zvracení. Dostala proto lék na uklidnění (Lexaurin). 12. Z výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] (čl. 124 p.v. – 130 p.v.) vyplývá, že byl požádán [anonymizováno] nebo [jméno], jestli by mohl přijít jako svědek závěti. Dostavili se ve skupince – [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], děti a [jméno] [příjmení] – do standardního nemocničního pokoje, kde zůstavitelka ležela, resp. byla v polosedu. Jiný pacient v místnosti nebyl. Přišli někdy po obědě. Probíhala normální komunikace, on se zůstavitelky ptal, kdy půjde domů. Zůstavitelka normálně mluvila, nebyla malátná. Celé to mohlo to trvat tak hodinku dvě. Závěť zůstavitelky neviděl, ví, že tam byla listina, kterou přinesl někdo z rodiny [příjmení]. Přečetlo se to, [jméno] se zeptala, jestli babička, souhlasí, ta řekla„ jo“ a podepsala. V době podpisu byly cca 3 hodiny nebo půl 4. Ví, že odcházeli ještě za světla, neboť do tmy musí být doma, protože zavírá drůbež. Neví, co bylo obsahem listiny. Nevzpomíná si, že by něco podepisoval, myslí si, že spíše ne. Po předestření závěti uvádí, že jde o jeho podpis. Uvádí, že neví, kdy ji podepisoval, při jaké příležitosti. Jestli předtím, než tam byli, nebo potom. Neví, kdo listinu podepsal jako první. Nedokáže popsat, jaká byla posloupnost podepisování. 13. Z výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] (čl. 130 p.v. – 130) vyplývá, že byl panem [celé jméno žalovaného] požádán asi 14 dní předtím, jestli může svědčit u podpisu závěti. Chtěli někoho, komu zůstavitelka důvěřuje. Sešli se v nemocnici někdy v odpoledních hodinách. Viděl, jak z návštěvy odchází [jméno] (žalobkyně a/) s manželem. Přišli s druhým svědkem, seděl s ním na chodbě. Po vyzvání vstoupili do místnosti, kde byli [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], malý [jméno]. Nebyl to klasický pokoj, šlo o společenskou místnost, kde zůstavitelka seděla na lůžku. Zůstavitelka byla v pohodě, panovala uvolněná nálada, vtipkovali. Obsahem listiny bylo, že pan [celé jméno žalovaného] přepisuje svůj dědický podíl na syny [jméno] a [jméno]. Domluvili se prý takto se zůstavitelkou, která byla v nemocnici, a nevědělo se, co bude. Chtěli mít nějaké zajištění pro ty kluky, vypořádání, aby nenastaly nějaké problémy. Tyto věci věděl od pana [celé jméno žalovaného]. Paní [jméno] přečetla listinu, pak došlo k podpisu. Neví, jestli ji podepisoval jako první, nedokáže říct, v jakém pořadí byla listina podepisována. Neřekl by, že se obsah vysvětloval, prostě se to přečetlo. S panem [celé jméno žalovaného] se dopředu bavil o tom, že jsou takhle se zůstavitelkou domluvení. Podepisoval to, na čem byli domluvení. Návštěva trvala cca půl hodiny. 14. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] (čl. 135 – 141) vyplývá, že závěť sepisovala paní [příjmení] na žádost zůstavitelky. Bavili se o tom asi měsíc zpětně, že by to chtělo konečně dořešit. V tu dobu zůstavitelka často pobývala v nemocnici. Důvod, proč je majetek odkazován jeho synům, nezná. V den, kdy byla závěť podepsána, se dostavil do nemocnice mezi 3 a 4 hodinou. Potkal ve dveřích sestru [jméno] (žalobkyně a/), když vycházela. Se zůstavitelkou ležela na pokoji další pacientka, proto řekl sestřičkám, jestli ji nepřevezou do jiné místnosti. V tu době s ním byly na pokoji pouze děti a [jméno]. Svědci seděli na chodbě. Šli za nimi, až když maminku převezli. Psychické rozpoložení maminky bylo úplně v pohodě, bavili se, jako by měli nějakou oslavu. Dál to probíhalo tak, že [jméno] závěť přečetla, hezky pomalu, mamka s tím souhlasila a podepsala to. Na nic se neptala, protože to [jméno] napsala tak, jak to chtěla. Pak to podepsali svědkové, nejdřív asi [jméno]. V tu dobu mohlo být mezi 4 a 5 hodinou, asi bylo ještě světlo. Pobyt svědků v té místnosti mohl trvat tak 15 nebo 20 minut. 15. Z výslechu svěd