8 C 296/2020-173 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 9. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 381 154,30 Kč. V žalobě uvedl, že u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o úpadku a způsobu řešení úpadku dlužníka [právnická osoba], [IČO], usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný 1). Dne 15. 4. 2015 provedl žalovaný č. 1 soupis majetkové podstaty dlužníka, doplněný dne 1. 6. 2015, do které zahrnul i tyto movité věci pod položkami M1 - M9, tj.: 1) položka M1 – nákladní automobil – valníkový, značka Scania, typ: R420LB6X2, [příjmení]: [anonymizováno], barva: červená – metal, rok 2007, [registrační značka], 2) položka M2 – nákladní automobil – valníkový značka DAF, typ: FAR-GV XF105.41, [příjmení]: [anonymizováno], barva: modrá – základní, rok 2007, [registrační značka], 3) položka M 3 – nákladní automobil – valníkový, zn. DAF, typ. FA LF 45.220 E 14, [anonymizováno]: [anonymizováno], červená – základní, r. 2005, SPZ [anonymizována dvě slova] [číslo] 4) osobní automobil zn. Audi, typ 5A B8, [anonymizováno]: [anonymizováno], barva červená metal, r. 2010, [registrační značka] 5) položka M5 – osobní automobil, zn. Škoda, typ: Superb 3T 2,0 TDi Kombi, [anonymizováno: [anonymizováno], barva: černá - metal, rok 2012, [registrační značka], 6) položka M6 – přívěs – nákladní – valníkový, zn. Schmitz. Typ: ZCS 18, [anonymizováno]: [anonymizováno] [anonymizováno], barva: stříbrná, rok 2007, [registrační značka], 7) položka M7 – přívěs – nákladní – valníkový, zn. Hipocar, typ: HTV 18-771SN-B1, [anonymizováno]: [anonymizováno], barva: stříbrná, rok 2007, [registrační značka], 8) položka M8 – nákladní automobil – tahač návěsů, zn. Volvo, typ: FH13 460 42T FH 42 TB, [anonymizováno]: [anonymizováno], barva: bílá, rok 2012, [registrační značka], 9) položka M9 – návěs – nákladní, zn. Schmitz Cadrgobull, typ: SCS 24/L, [anonymizováno: [anonymizováno] [bankovní účet], barva: stříbrná, rok 2012, [registrační značka] 2. Žalovaný 1) dále podal trestní oznámení, na základě kterého Policie ČR, Krajské ředitelství policie Kraje [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. KRPJ [číslo] [rok] [číslo] provedla úkony dle § 79 trestního řádu a movité věci příkazem ze dne 31. 3. 2015 odňala. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byly tyto movité věci sepsané pod položkami M1, M5, M4, M6, M3, M2, a M7 uloženy do úschovy Okresního soudu v Jihlavě. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byly uloženy do úschovy u Okresního soudu v Jihlavě i zbývající movité věci. Dne 28. 5. 2015 podal vlastník motorových vozidel pod položkami M1, M2, M5, M6, M7, M8 a M9 - společnost [právnická osoba] [IČO] k Městskému soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal vyloučení majetku z majetkové podstaty (konkr. položek M1, M2, M5, M6, M7, M8 a M9). Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. Na základě odvolání vlastníka byl Vrchním soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] změněn tak, že movité věci pod položkami M1, M2, M5,M6, M7, M8 a M9 byly vyloučeny z majetkové podstaty dlužníka. Movité věci pod položkami M1, M2, M5, M6, M7, M8 a M9 byly na základě uvedeného rozsudku Vrchního soudu v Praze uvolněny ze soudní úschovy až v dubnu 2018. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nabyl právní moci dne 5. 9. 2017. Žalobce tvrdí, že movité věci pod položkami M1, M2, M5, M6, M7, M8 a M9 byly od 31. 3. 2015 do dubna 2018 zajištěny v soudní úschově na základě odnětí provedeného policejním orgánem (zahájeného na základě trestního oznámení podaného žalovaným 1), respektive od 15. 4. 2015 do 5. 9. 2017 byly neoprávněně zapsány do majetkové podstaty dlužníka. Po uvedenou dobu, tj. od 31. 3. 2015 do dubna 2018 s nimi nebylo možno nakládat a užívat je k obvyklému účelu, tj. k jízdě po pozemních komunikacích a k přepravě věcí. Žalobci vznikla škoda, za kterou odpovídá žalovaný 1) jako insolvenční správce, tu způsobil porušením svých povinností při výkonu funkce. Žalovaný 1) tyto movité věci neoprávněně zahrnul do majetkové podstaty dlužníka, čímž žalobce, který měl tyto movité věci v užívání na základě leasingových smluv, uzavřených s vlastníkem, zcela znemožnil tyto věci užívat. Žalobce však byl nadále zavázán z uzavřených leasingových smluv, movité věci nemohl užívat a tím generovat zisk. Navíc byl nucen uhradit smluvní pokutu svému smluvnímu partnerovi, čímž mu byla způsobena další škoda. Pokud by žalovaný 1) předmětné movité věci do majetkové podstaty dlužníka nezahrnul, žalobce by mohl tyto movité věci řádně užívat a žádná škoda by mu tím pádem nevznikla. Za tuto škodu však vedle žalovaného 1) spoluodpovídá i žalovaný 2), neboť činnost žalovaného 1) jakožto insolvenčního správce, byla pod dohledem insolvenčního soudu – Městského soudu v Praze. Dle ustanovení § 10 insolvenčního zákona platí, že insolvenční soud v průběhu insolvenčního řízení mj. průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisících. Insolvenční soud se nejpozději z podané žaloby vlastníka o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty ze dne 26. 5. 2015 dozvěděl, že movité věci pod položkami M1, M2, M5, M6, M7, M8 a M9 nespadají do majetkové podstaty dlužníka a mají z ní být vyloučeny. Bylo povinností insolvenčního soudu vydat takové opatření (pokyn), aby žalovaný 1) (jakožto insolvenční správce dlužníka) tyto položky z majetkové podstaty dlužníka vyňal. To však insolvenční soud neučinil, naopak svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalobu o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka zamítl. Tím nezákonné rozhodnutí, respektive nezákonný postup žalovaného 1) posvětil. Podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, přičemž se jedná jednak o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a také nesprávným úředním postupem. A právě v tomto případě, kdy insolvenční správce porušil své povinnosti a současně došlo k selhání dohledací činnosti insolvenčního soudu, v důsledku čehož vznikla škoda, je třeba tuto situaci kvalifikovat jako nesprávný úřední postup, a tudíž žalobce dovozuje odpovědnost státu. Žalobce má za to, že existuje příčinná souvislosti mezi porušením povinnosti insolvenčního správce a vznikem škody, ale současně také mezi porušením povinnosti insolvenčního soudu a vznikem škody. K příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti insolvenčního soudu a vznikem škody, žalobce uvádí, že dle ustanovení § 10 insolvenčního zákona platí, že insolvenční soud v průběhu insolvenčního řízení mj. průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisících. Jak již žalobce uvedl, insolvenční soud se nejpozději z podané žaloby vlastníka o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty ze dne 26. 5. 2015 dozvěděl, že movité věci nespadají do majetkové podstaty dlužníka, neboť jsou ve vlastnictví vlastníka, a že z ní mají být vyloučeny. Bylo tudíž povinností insolvenčního soudu vydat takové opatření (pokyn) vůči žalovanému 1), aby žalovaný 1) jakožto insolvenční správce dlužníka tyto položky z majetkové podstaty dlužníka vyňal. To však insolvenční soud neučinil, naopak svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalobu o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka zamítl. Tím nezákonné rozhodnutí, respektive nezákonný postup žalovaného č. 1 vlastně potvrdil a umožnil další přetrvávání nezákonného stavu. Insolvenční soud porušil svou dohledací povinnost a zamítnutím žaloby vlastníka o vyloučení věcí z majetkové podstaty umožnil další trvání protiprávního stavu – setrvání předmětných movitých věcí v soupisu majetkové podstaty dlužníka. Tím žalobkyni způsobil škodu. Předmětná vozidla byla ve vlastnictví vlastníka s tím, že dlužník je měl v užívání na základě leasingových smluv. V roce 2013 došlo k převodu všech leasingových smluv na žalobce. Leasingové smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a vlastníkem byly ukončeny dne 18. 6. 2013 a téhož dne byly mezi vlastníkem, jakožto prodávajícím a dlužníkem, jako kupujícím, uzavřeny kupní smlouvy, jejichž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným vozidlům. Dne 18. 6. 2013 byla mezi dlužníkem, jakožto prodávajícím a žalobcem jakožto kupujícím, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl mj. převod vlastnického práva k předmětným vozidlům. Dne 18. 6. 2013 byly mezi vlastníkem, jakožto kupujícím a žalobcem, jakožto prodávajícím, uzavřeny kupní smlouvy [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno] [rok], [číslo