8 C 46/2021-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne 30. 9. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 814 Kč a dále se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 24 500 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 646 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 000 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 92 960 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč, poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 30. 11. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 10. 2018 ve výši 5 700 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: - neuhrazené jistině 46 679,65 Kč - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 4 183,30 Kč - úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 8 351,35 Kč - úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 4 311,53 Kč - úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 22 734,17 Kč - smluvní pokutě 26 000 Kč - úroku vyčísleného od 1. 12. 2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny 6 710,76 Kč - zákonném úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 4 772,38 Kč Dále žalobce požadoval zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 46 679,65 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky ve výši 50 862,95 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 46 679,65 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 4 183,30 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na výzvu soudu vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co výše 26 000 Kč na smluvní pokutě. Soud tedy s ohledem na částečné zpětvzetí řízení v části, jak popsána ve výroku tohoto usnesení, zastavil s odkazem na ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů předložených žalobcem, (tj. ze smlouvy o úvěru, předpisu splátek, transakční historie, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy) zjistil, že věřitel - společnost [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 9. 2018. Žalovaný před uzavřením smlouvy souhlasil s lustrací v dlužnických registrech a s uchováváním údajů o zaměstnání a o rodinných majetkových poměrech žalovaného za účelem posouzení úvěry schopnosti. Žalovaný se zavázal půjčku pravidelně splácet, a to včetně smluveného úroku a sjednaných poplatků (tj. úroků) v celkové výši ve výši 42 960 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč. Žalovaný měl nejpozději zaplatit celou dlužnou částku dne 30. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel, když uhradil toliko dvě splátky (dne 1. 10. 2018 částku 1 000 Kč a dne 23. 10. 2018 částku 5 700 Kč). Původní věřitel dne 8. 7. 2020 postoupil pohledávku žalobci. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne 24. 7. 2020. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 86 260 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Tato skutková zjištění soudu vyplývají z žalobcem předložených listin. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy účinné po 31. 12. 2013, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ) za použití speciální právní úpravy zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění. Po právní stránce posuzoval soud danou věc s odkazem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), a to podle § 2395 o. z., když k uzavření předmětné smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo již za účinnosti o. z. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobci dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, úroky a úroky z prodlení zaplatit. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle poměru úspěchu ve věci, a to s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, když v této části zavinil zastavení řízení žalobce. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle §11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 5 460 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu 16 380 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 300 Kč, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Zároveň soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 324 Kč. Celkové náklady řízení žalobce činí 25 232,80 Kč. Žalobce byl ale v řízení úspěšný pouze z 76,8% a neúspěšný z 23,2 %. Žalobci proto náleží náklady řízení ve výši 53,60% (tj. úspěch 76,8% – neúspěch 23,2 %). Soud proto přiznal žalobci náklady řízení ve výši 53,6% z částky 25 232,80 Kč, tj. 13 524,80 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobci k rukám jeho zástupce. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.