10 C 14/2022-119 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhá žalobou proti žalovanému zaplacení žalované částky 4 760 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel dne 23. 6. 2020 se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] („ Allianz ŽIVOT“) s pojistným ve výši 1 190 Kč s měsíční splatností, počátek pojištění byl stanoven 1. 8. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 8. 2020, proto jej žalobce vyzval k uhrazení dlužné částky a upozornil jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dne 1. 12. 2020. Za období od 1. 8. 2020 do 1. 12. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činilo dlužné pojistné částku ve výši 4 760 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2021 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobce. To vyplývá z pojistné smlouvy, upomínek, oznámení o ukončení smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka byla žalobci postoupena dle § 1879 občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.