10 C 205/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 1 439 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce od 5. 6. 2021 poskytoval žalované pojištění – [anonymizována dvě slova] na základě pojistné smlouvy [číslo]. Předmětem pojistné smlouvy bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaná se zavázala za takto poskytnuté pojištění hradit částku 3 168 Kč se čtvrtletní splatností. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když za dobu od 5. 9. 2021 do 13. 1. 2022 žalovaná nezaplatila žalobci na pojistném částku 1 139 Kč. Celková dlužná částka ve výši 1 439 Kč, se skládá z nezaplaceného pojistného ve výši 1 139 Kč a dále z částky 300 Kč, představující poplatek za odeslání upomínky. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení. To vše vyplývá z pojistné smlouvy, sazebníku, upomínky, oznámení o zániku smlouvy a předžalobní upomínky. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalované povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zánik pojistné smlouvy právně posoudil dle § 2802 občanského zákoníku a poplatek dle § 2804 občanského zákoníku, dále dle uzavřené pojistné smlouvy a ze zákona [číslo] Sb. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků je pak dána nařízením vlády č. 351/2013. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží advokátu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.