10 C 207/2022-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako kupní ceny za dodávku elektřiny do odběrného místa dle smlouvy. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od právního předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 12. 2015 elektrickou energii v odběrném místě, avšak dosud za ni nezaplatil žalobci celou vyúčtovanou kupní cenu splatnou za fakturační období od 5. 6. 2018 do 4. 6. 2019 ve výši 13 821 Kč, kdy žalovaný uhradil pouze částku ve výši 10 450 Kč. Žalovaná dlužná částka je tedy vy výši 3 371 Kč (13 821 – 10 450). Dále za fakturační období od 5. 6. 2019 do 2. 10. 2019 ve výši 3 033 Kč. Celková dlužná částka tak činí 6 404 Kč. Žalobce žalovaného vyzval předžalobní výzvou, avšak bezúspěšně. To vyplývá ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 12. 2015 ve spojení s fakturami a předžalobní upomínkou. Pohledávka byla postoupena žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, pohledávky přešly na žalobce ke dni 22. 11. 2021. Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Právní posouzení věci vyplývá z ustanovení § 50 a násl. zákona číslo 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) v platném znění a dále dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 NOZ). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 NOZ). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl, neboť žalovaný dosud za odebranou elektřinu nezaplatil řádně a včas kupní cenu. Protože žalovaný nezaplatil řádně a včas je povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.