ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2022:10.C.286.2021.1 Datum: 2022-01-10 Předmět: o zaplacení částky 44 243,85 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 44 243,85 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
Žalobce se žalobou podanou soudu dne 13. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 44 243,85 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce – spol. [právnická osoba], [IČO] – smlouvu o úvěru, podle které mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto původní věřitel dopisem ze dne 25. 7. 2020 dlužnou částku zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobce.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení žalobce uvedená v žalobě.
O skutkovém stavu věci učinil soud z listinných důkazů závěr, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem (spol. [právnická osoba], [IČO]) dne 3. 1. 2013 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, dále obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a také ceník. Vyčerpaná část úvěru se dle podmínek smlouvy úročí úrokovou sazbou ve výši 22,56 % p. a. Žalovaná se zavázala splácet dlužnou částku vzniklou vyčerpáním úvěru měsíčně alespoň ve výši minimální povinné splátky, která zahrnuje též splatné úroky, poplatky a další náklady banky. Žalovaná porušila povinnosti ze smlouvy, když úvěr z kreditní karty nesplácela řádně. Původní věřitel proto v souladu s obchodními podmínkami prohlásil závazky žalované z předmětné smlouvy za okamžitě splatné ke dni 25. 7. 2020. Dne 3. 12. 2020 byla pohledávka postoupena žalobci, a to ve stavu vyčísleném ke dni 13. 11. 2020. Ke dni rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobci celkem částku 44 243,85 Kč s příslušenstvím a od 14. 11. 2020 nadále trvalo prodlení žalované se zaplacením. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o vydání kreditní karty, obchodních podmínek a ceníku, výpisu z účtu kreditní karty, zesplatnění, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a předžalobní výzvy.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.
Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužnou částku, úroky a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy, a to včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní vztah mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce založený smlouvou o úvěru ke kreditní kartě ze dne 3. 1. 2013 se proto řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, v platném znění, a to zejména ust. § 497 a násl., a dále ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Výši úroku z prodlení posoudil soud dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O postoupení pohledávky na žalobce, k němuž došlo již po 1. 1. 2014, rozhodl soud dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 770 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 500 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
Lhůtu k plnění dle výroků I a II soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.