10 C 30/2022-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou proti žalovaným domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že jde o pohledávku [obec] kanceláře pojistitelů vzniklou na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, která byla na žalobce postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2020. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, tj. nesporovali tvrzení v žalobě uvedená. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že žalovaná 2) jako řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka], způsobila dne 29. 12. 2018 dopravní nehodu, při níž bylo poškozeno vozidlo spol. [právnická osoba], [IČO] ([anonymizováno], [registrační značka]), a to tak, že při výjezdu z parkoviště narazila zadní částí svého vozidla do přední části zaparkovaného poškozeného vozidla. [příjmení] škodícího vozidla, ke kterému v době nehody nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení), byl žalovaný 1). [obec] kancelář pojistitelů (dále také jen„ ČKP“) v souvislosti s předmětnou škodní událostí vyplatila z garančního fondu poškozené spol. [právnická osoba] částku 26 521 Kč vynaloženou na opravu vozidla dle faktury [číslo] dále spol. [právnická osoba] poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 420 Kč, tj. dohromady 28 941 Kč. Nárok na náhradu jedné třetiny toho, co ČKP plnila, byl vůči žalovaným 1), 2) uplatněn dopisem ze dne 2. 1. 2020, v němž byla stanovena lhůta k plnění nejpozději do 22. 1. 2020. Pohledávka ČKP na zaplacení částky 9 647 Kč byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2020 postoupena na žalobce, což bylo žalovaným oznámeno. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobce žalovaným 1), 2) předžalobní výzvu k plnění. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o poj. odp. z provozu vozidla“), zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o poj. odp. z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 písm. b) zákona může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o poj. odp. z provozu vozidla Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Soud učinil právní závěr, že [obec] kancelář pojistitelů důvodně žádala náhradu jedné třetiny toho, co plnila (tj. 9 647 Kč), po solidárně zavázaném provozovateli vozidla - žalovaný 1) a řidiči vozidla – žalovaná 2), neboť provozovatel je za škodu odpovědný ve smyslu ust. § 2927 o.z. a řidič vozidla ve smyslu § 2910 o.z. Zaviněné porušení ustanovení § 4 písm. a/, § 24 zákona o provozu na pozemních komunikacích ze strany žalované 2) je v příčinné souvislosti s následkem – vzniklou škodou, tudíž povinnost k náhradě škody žalovanou 2) je dána. O postoupení pohledávky na žalobce pak rozhodl soud dle § 1879 a násl. o.z. S ohledem na skutková zjištění a právní posouzení soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a výrokem I tohoto rozsudku uložil žalovaným 1), 2) zaplatit žalobci částku 9 647 Kč společně a nerozdílně. O povinnosti zaplatit úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce důvodně požaduje přisoudit úrok z prodlení z částky 9 647 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění určené dopisem ze dne 2. 1. 2020, tj. od 23. 1. 2020, až do úplného zaplacení dlužné částky. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Žalovaní 1), 2) jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč společně a nerozdílně. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.