10 C 306/2019-230 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení částky 291 465 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že dne 29. 6. 2018 uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo veřejné osvětlení a komunikace vyznačené v projektu„ stavební úpravy stávajícího špýcharu“, výstavba parkovacích ploch komunikací a zpevněných ploch ve [anonymizováno] podle projektu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to pouze v části týkající se veřejného osvětlení a komunikace, označené v projektu jako větev A. To představovalo pouze část stavebních prací, ale projektu. Předmětem této smlouvy však nebyly části projektu označené v něm jako větve B, C, D a E. Ke smlouvě bylo připojeno žalovanou vyžádané čestné prohlášení zhotovitele z 29. 6. 2018, v jehož závěru zhotovitel prohlašuje, že bere na vědomí, že zadané stavební práce větev A navazují na ostatní větve projektu a je nutné spolupracovat se zhotovitelem u navazujících stavebních objektů. Cena díla byla stanovena ohledně větve A na základě položkového rozpočtu. Po ukončení stavebních prací na větvi A žalobce pak na základě ústní žádosti s příslibem následného uzavření smlouvy provedl pro žalovaného veřejné osvětlení nejen v části označené jako větev A, ale i v ostatních částech, kterých se stavebních úpravy týkaly, to je v částech B, C, D a E. Jednalo se o další samostatné plnění, avšak k uzavření slibované písemné smlouvy již nedošlo a nebyla tedy sjednána ani žádná cena. Proto se domáhá zaplacení dalšího bezesmluvního plnění touto žalobou. Tyto práce žalobce vyčíslil v soupisu prací a jejich hodnota činila 240 879 Kč bez DPH a po připočtení DPH 291 465 Kč. Na tuto částku žalobce vystavil žalovanému fakturu dne 31. 12. 2019 [číslo] se splatností 30. 1. 2020. Žalovaný však odmítl předmětné práce za bezesmluvní plnění uhradit. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, namítal, že je na žalobci, aby prokázal, jaké práce byly skutečně provedeny mimo smlouvu o dílo na práce označené v projektu jako větev A, týkající se veřejného osvětlení. Je pravdou, že na další práce již neexistovala písemná smlouva, a že se jednalo o mimosmluvní plnění. Mezi účastníky není sporu, že mezi nimi byla uzavřena dne 29. 6. 2018 smlouva o dílo, podle které bylo plněno na větev A, na základě objednávky. Je to prokázáno i obsahem listinných důkazů. Sporným zůstalo, zda a jaké práce byly provedeny ohledně dalších větví v nabídce uvedených pod body B, C, D a E týkající se veřejného osvětlení, tedy prací na které se nevztahovala smlouva o dílo z 29. 6. 2018, a které byly následně fakticky prováděny žalobcem s vědomím a souhlasem žalovaného v roce 2018, a které navazovaly na provádění prací provedených dle smlouvy o dílo, větev A, kde byl i projekt na celou stavbu a jemuž předcházela cenová nabídka zhotovitele. <b><i>Ke sporným skutečnostem bylo provedeno dokazování:</b></i> Soud vyšel z prohlášení v závěru smlouvy o dílo ze dne 29. 6. 2018, že zhotovitel prohlašuje a bere na vědomí, že na zadané stavební práce větev navazují na ostatní větve projektu a je nutné spolupracovat se zhotovitelem u navazujících stavebních objektů. Nato pak navazuje obsah emailu starostky obce ze dne 18. 2. 2019 na č. l56 spisu o tom, že bude muset rozhodnout zastupitelstvo obce o ceně. Mezi účastníky pak není sporu, že k podpisu smluvního dodatku nedošlo a že práce byly prováděny, bez podepsaného smluvního dodatku, neboť neexistovalo ujednání o ceně /zastupitelstvo obce ji neschválilo/. Soud prováděl důkaz zejména stavebním deníkem, v němž žalobce potvrzuje, že prováděl práce i na větvi B až E. Rozsah plánovaných prací i na větvích B až E je prokázán i obsahem projektu a cenové nabídky zhotovitele. Soud vzal za prokázané obsahem stavebního deníku, že tyto práce žalobce skutečně prováděl (viz stavební a montážní deník na čl. 104-115 spisu). Soud vycházel také z fotografií (čl. 101-103 spisu) zobrazujících veřejné osvětlení objektu pivovaru [příjmení]. Obvyklá cena skutečně provedených prací v místě a čase byla pak předmětem zadání znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] a výslechu znalce. (čl. 159-183 spisu a výslech znalce při jednání dne 15. 11. 2022). Obsahem znaleckého posudku pak soud vzal za prokázané, že obvyklá cena víceprací, které znalec označil jako vícepráce neuvedené v rozpočtu (čl. 168 spisu) činí 127 813,32 Kč bez DPH a 154 654,10 Kč včetně DPH. Znalec přesvědčivě vysvětlil, že při svém výslechu znalce cena ze smlouvy v posudku uvedená, je cena týkající se větve A, zatímco cena za vícepráce nebo montážní práce, je cenou obvyklou za větve označené jako B, C, DaEa pokud některé položky označil jako neuvedené položky, tyto pouze přecenil a určil jejich obvyklou cenu, tím přesvědčivě vyvrátil námitky žalobce ohledně toho, kterých prací se posouzení týkalo a posudek lze tak považovat za přezkoumatelný, přičemž i žalobce vzal svou námitku o údajné nepřezkoumatelnosti posudku zpět. <b><i>Lze tedy učinit skutkový závěr:</b></i> Hodnota stavebních prací, provedených žalobcem na větvích B, C, D a E podle projektu v žalobě uvedeného činila, včetně DPH částku 154 654,10 Kč. Jednalo se o plnění, které nebylo předmětem smlouvy o dílo ze dne 29. 6. 2018 a které bylo fakticky provedeno žalobcem, s vědomím a souhlasem žalovaného, přičemž nebyl již sepsán dodatek ke smlouvě tak, jak účastníci předpokládali, neboť nedošlo k ujednání o ceně (cenovou nabídku neschválilo zastupitelstvo obce). <b><i>Zjištěn skutkový stav soud právně hodnotil takto:</b></i> Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V posuzované věci se tedy žalovaný bezdůvodně obohatil dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, tzv. bezesmluvním plněním za situace, kdy žalobce ve stavebních pracích po dokončení smluvně sjednaných stavebních pracích dle větve A projektu v žalobě uvedeného pokračoval s vědomím a souhlasem žalovaného, v pracích na větvích B – E uvedeného projektu a tyto práce provedl. To vyplývá jak ze stavebního deníku, tak ze znaleckého posudku. Výše bezdůvodného obohacení je pak prokázána rovněž znaleckým posudkem jako v místě a čase obvyklá cena žalobcem provedených prací. Ta činí částku 154 654,10 Kč včetně DPH. Tomuto právnímu výkladu odpovídá i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 5705/2015 upravující bezdůvodné obohacení založené bez právního důvodu. Ten konkrétně dopadá na posuzovanou věc. Žalovaný projevil o dotčené výkony zájem, přestože se tento jeho požadavek neprojevil ve vzniku řádného právního úkonu způsobilého sloužit coby titul pro dotčený přesun majetkových hodnot, protože zastupitelstvo obce neschválilo nabídkový rozpočet pro pokračování prací na dalších větvích části projektu označené v něm jako větve B, C, D a E (jednalo se o neexistenci právního důvodu), přičemž k plnění docházelo s jeho vědomím a souhlasem. Je tedy možné při zvážení veškerých těchto okolností věci přiznat poskytovateli plnění nárok na peněžitou náhradu odpovídající nikoli rozsahu objektivního zvýšení ceny, nýbrž obvyklé tržní hodnotě realizovaných prací. Toto hledisko nejlépe odpovídá popsané konkrétní situaci. Judikatura, jíž se žalobce dovolává, se týká úpravy podle starého občanského zákoníku a na popsanou situaci nedopadá. Nová úprava § 2991 občanského zákoníku lépe umožnuje zohlednit veškeré okolnosti věci a aplikovat je na konkrétní situaci. Konkrétně je třeba přihlédnout i k charakteru stavebních prací, kterými jsou veřejné osvětlení a komunikace. Další důkazy s výjimkou doplnění znaleckého posudku již provedeného, nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedení dalších důkazů nevyplynula. Doplnění znaleckého posudku, nebylo třeba, neboť znalec své závěry přesvědčivě vysvětlil a soud vychází ze shora uvedeného právního názoru, včetně citované judikatury. Řízení je koncentrováno dle § 118 b o. s. ř., uplynutím 30 denní lhůty od prvního jednání, které se konalo dne 4. 2. 2021 a případné další námitky byly tedy vzneseny po koncentraci řízení a soud se jimi nezabýval. Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno ohledně částky 154 654 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbytku, to je ohledně částky 136 811 Kč s příslušenstvím, proto nezbylo, než žalobu zamítnout. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012, občanský zákoník). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobci přiznal též požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to v rozsahu, který žalobce vymezil v návrhu na zahájení říz