12 C 244/2022-77 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel 7. 10. 2020 smlouvu, na základě které mu poskytl úvěr 57 322 Kč. Dne 2. 4. 2022 žalovaný dluh uznal a s žalobcem uzavřel dohodu o narovnání, ve které se zavázal žalobci zaplatit zbývající dlužnou částku 22 055 Kč v 19 měsíčních splátkách po 1 103 Kč. Žalovaný zaplatil jen 1 003 Kč a dluží 21 052 Kč Dohoda obsahovala ujednání, že nezaplacením některé splátky řádně a včas se stane splatný celý dluh najednou. Žalovaný vyjádřil připravenost dluh žalobci dále splácet podle dohody o narovnání. Uvedl, že dohodu o narovnání s žalobcem uzavřel proto, že předcházející úvěrová smlouva byla neplatná. Důvod neplatnosti spočíval v tom, že žalobce dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, neposoudil jeho úvěruschopnost. Je přitom studentem v invalidním důchodu a není schopen úvěr splácet. Trpí závažnou duševní poruchou, která znemožňuje výkon běžných denních činností a soustavnou výdělečnou činnost. Na základě dohody o narovnání skutečně zaplatil pouze 1 003 Kč, protože chybně zadal údaje do internetového bankovnictví. Dluh vůči žalobci tedy činil 5 615 Kč ke dni 17. srpna 2022 (součet pěti splátek po 1 103 Kč a 100 Kč rozdílu uskutečněné platby). Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Soud vzal tvrzení žalobce za prokázaná, protože žalobce je doložil uznáním dluhu a dohodou o narovnání. Žalovaný potvrzením o studiu a lékařskými zprávami prokázal, že je studentem a invalidním důchodcem. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 2395 a násl. o. z., která upravují institut smlouvy o úvěru a ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení č. 351/2013 o úroku z prodlení. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný dluh vůči žalobci uznává a je ochotný ho nadále splácet. Jednorázové zaplacení zůstatku dluhu brání jeho sociální situace studenta a zdravotní stav. Dluh proto žalovanému umožnil nadále splácet ve splátkách shodných s dohodou o narovnání (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Stanovenými splátkami nedojde k nepřiměřenému oddálení úplného zaplacení. Nezaplacením i jen jedné splátky řádně a včas dojde k ztrátě výhody splátek a zůstatek dluhu se stane splatným najednou. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení po 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu, s tím související 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, 21 % DPH a soudní poplatek 1 053 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. oproti zákonným 3 dnům na tři měsíce ze stejných důvodů, pro které žalovanému umožnil dluh splácet.