13 C 156/2022-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2022 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 6. 6. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 6. 6. 2006. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 16 640 Kč, která se skládá z půjčky 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy řádně a včas, když uhradil pouze 2 240 Kč a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 52 týdnů od data podpisu smlouvy po splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena 5. 6. 2007. Žalobce uhrazenou částku ve výši 2 240 započetl do souhrnného poplatku, který následně kapitalizoval na částku 4 400 Kč (6 640 – 2 240). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni 1. 7. 2015, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Žalovaný dluží 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, dle kterého že předchozí věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 6. 6. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 6. 6. 2006. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 16 640 Kč, která se skládá z půjčky 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč. Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy řádně a včas, když uhradil pouze 2 240 Kč a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 52 týdnů od data podpisu smlouvy po splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena 5. 6. 2007. Žalobce uhrazenou částku ve výši 2 240 započetl do souhrnného poplatku, který následně kapitalizoval na částku 4 400 Kč (6 640 – 2 240). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni 1. 7. 2015, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Žalovaný dluží 10 000 Kč s příslušenstvím. Tyto skutečnosti doložil žalobce smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, kopií přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, kopií dokladu o tomto oznámení a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval jednak podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), neboť předmětem řízení jsou práva ze závazkového vztahu (tj. smlouvy o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák.) vzniklého přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (viz § 3028 odst. 3 o. z.), jednak podle ustanovení části první hlavy I. („nového“) občanského zákoníku, neboť tato ustanovení se použijí i na práva a povinnosti, která posuzují podle dosavadních právních předpisů (§ 3030 o. z.). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku (srovnej § 19 odst. 1 přechodného ustanovení zákona č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení, k němuž došlo v období do 31. 12. 2013, se posuzuje podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o půjčce vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit 10 000 Kč spolu s příslušenstvím. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.