14 C 130/2022-27 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení po žalovaném zaplacení částky 663,38 Kč s příslušenstvím. Žalovaný uvedl, že by žalobkyně měla svůj nárok uplatnit podáním přihlášky do insolvenčního řízení. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně od 26. 9. 2015 poskytovala žalovanému pojištění, a to na základě pojistné smlouvy [číslo] – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Za období od 26. 9. 2020 do 15. 1. 2021 žalovaný dlužil žalobkyni na pojistném částku 663,38 Kč a od 27. 9. 2020 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Náklady spojené s uplatněním této pohledávky činily 200 Kč. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové číslo jednací [insolvenční spisová značka] ze dne 30. 7. 2020 bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka – žalovaného. Krajský soud zjistil úpadek dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenční soud vyzval věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku, tj. do 30. září 2020. V souzené věci se jedná o tzv. novou pohledávku, kterou žalobkyně nemohla přihlásit v insolvenčním řízení (viz. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 180/2022-22 ze dne 30. 9. 2022). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.