14 C 189/2020-173 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 350 000 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky od 14. 2. 2020 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaný je mimo jiné výlučným vlastníkem pozemku parcelní [číslo] o výměře 351 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – dům [adresa], v katastrálním území a obci [územní celek]. Mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím byla dne 10. 4. 2018 uzavřena smlouva o koupi nemovité věci, jejímž předmětem byl úplatný převod nově vzniklého pozemku [číslo], o výměře 170 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí část stavby domu [adresa], v [katastrální uzemí], kdy tento nově vzniklý pozemek vznikl oddělením od parcely [číslo] v [katastrální uzemí], a to geometrickým plánem [číslo] 2018 ze dne 8. 3. 2018. Součástí nově vzniklého pozemku [číslo] měla být část budovy [adresa]. V kupní smlouvě bylo uvedeno nesprávné [katastrální uzemí] a pro tuto vadu nebylo možno povolit návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce. Dne 27. 8. 2018 došlo k uzavření prakticky totožné kupní smlouvy, pouze s tím rozdílem, že byl jednoznačně vymezen předmět převodu, kupní smlouva nijak reflektovala skutečnost, že žalobce již uhradil žalovanému částku 350 000 Kč na základě kupní smlouvy ze dne 10. 4. 2018. Po té, co žalovaný vystoupil v průběhu řízení s procesní obranou, žalobce doplnil tvrzení a uvedl, že žalobce a žalovaný se dohodli o tom, že kupní cena převáděné nemovité věci bude činit 680 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 350 000 Kč žalobce uhradil bezhotovostním převodem na účet prodávajícího dne 18. 4. 2018. Část kupní ceny ve výši 330 000 Kč byla zakryta smlouvou o zápůjčce ze dne 10. 4. 2018, když žalobce peněžitou částku 330 000 Kč od žalovaného nepřevzal. Žalobce tvrdil, že k realizaci převodu vlastnického práva k nově vzniklému pozemku [číslo] na něm stojící budovy [adresa] nedošlo, neboť žalovaný neposkytl náležitou součinnost nutnou k reálnému rozdělení stavby [adresa] stojící na pozemku [číslo]. Součinnost měla spočívat zejména v získání územního rozhodnutí, kterým by stavební úřad rozhodl o rozdělení pozemku/stavby. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k poskytnutí součinnosti spočívající v předložení územního rozhodnutí stavebního úřadu o rozdělení předmětného pozemku, bez nějž nebylo možno podat návrh na vklad vlastnického práva v žalobcův prospěch. Žalobce po více než roce marných slibů ze strany žalovaného předal celou věc svému právnímu zástupci, následně byla žalovanému zaslána výzva k poskytnutí součinnosti a upozornění na možné odstoupení od smlouvy. Žalovaný potřebnou součinnost žalobci neposkytl, žalobce tak dopisem ze dne 13. 2. 2020 oznámil, že od kupní smlouvy ze dne 27. 8. 2018 odstupuje a vyzval žalovaného k vrácení částky 350 000 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil vlastnictví dotčené nemovité věci a uvedl, že došlo ke zmatečnému postupu katastrálního úřadu, takže ani na základě kupní smlouvy s opraveným katastrálním územím nemohlo dojít k převodu vlastnického práva. Uvedl, že činil příslušné kroky, aby vyhověl požadavkům stavebního úřadu pro udělení souhlasu s rozdělením budovy [adresa]. Namítal, že žalobce neodstoupil od kupní smlouvy bez zbytečného odkladu, když žalobce porušení smlouvy spatřoval naposledy v tom, že jím mělo být zjištěno, že žalovaný nerealizoval stavební úpravy přislíbené dne 26. 11. 2019 a 17. 1. 2020. Navíc žalobce neodstoupil od kupní smlouvy ze dne 10. 4. 2018, na základě které žalovaný přijal finanční prostředky. Žalovaný dále tvrdil, že aniž by uznával existenci tvrzeného nároku žalobce na zaplacení částky 350 000 Kč, tak i kdyby žalobci vznikl nárok na vydání částky ve výši 350 000 Kč, pak tento nárok v celém rozsahu zanikl započtením. Žalovaný tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dohodnuta kupní cena nemovité věci ve výši 350 000 Kč, nikoliv 680 000 Kč. Zároveň bylo smluveno, že před prodejem nemovitosti žalobce poskytne žalovanému zápůjčku ve výši 330 000 Kč Smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 10. 4. 2018, předání peněz žalobcem potvrdil žalovaný podpisy na příjmových pokladních dokladech, vrácení zapůjčené částky bylo navíc zajištěno blankosměnkou. Jelikož byl žalobce v prodlení s vrácením více než dvou splátek zápůjčky, navíc po dobu delší než tři měsíce, žalovaný nejprve dne 10. 6. 2020 určil žalobci přiměřenou lhůtu v délce sedmi dnů ke splnění jeho povinností ze smlouvy o zápůjčce, a následně dne 26. 6. 2020 od smlouvy o zápůjčce odstoupil. Žalovaný pak zároveň započetl svou pohledávku z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o zápůjčce ve výši 59 600 Kč, pohledávku z titulu již dospělých úroků z prodlení se splácením jednotlivých splátek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 3 148,91 Kč, pohledávku z titulu úroku ze smlouvy o zápůjčce ve výši 136 882 Kč a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy o zápůjčce v rozsahu částky 150 369,09 Kč na žalobcovu pohledávku ve výši 350 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení po zániku účinnosti smlouvy o koupi nemovité věci. Pro případ, že by se zápočet učiněný dne 26. 6. 2020 ukázal být z jakéhokoliv důvodu neplatným, žalovaný, aniž by uznával nárok žalobce, uplatnil v rámci své obrany v tomto řízení kompenzační námitku, kdy proti tvrzené pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 350 000 Kč započítal svou pohledávku z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o zápůjčce ve výši 59 600 Kč, pohledávku z titulu již dospělých úroků z prodlení se splácením jednotlivých splátek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 3 148,91 Kč, pohledávku z titulu úroku ze smlouvy o zápůjčce ve výši 136 882 Kč a pohledávku z titulu nároku na splnění dluhu – vrácení dosud nevrácené jistiny – ze smlouvy o zápůjčce, a to v rozsahu částky ve výši 150 369,09 Kč. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: 4. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 8. 5. 2020 bylo zjištěno, že k uvedenému datu byl žalovaný evidován jako výlučný vlastník následujících nemovitých věcí: -) pozemku parcelní [číslo] o výměře 351 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], -) pozemku parcelní [číslo] o výměře 149 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], -) pozemku parcelní [číslo] o výměře 263 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], -) pozemku parcelní [číslo] o výměře 742 m2, ostatní plocha, -) pozemku parcelní [číslo] o výměře 195 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č./če, zemědělská stavba, vše v [katastrální uzemí], obci [územní celek]. Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 24. 11. 2016. Z části kopie kupní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce za kupní cenu 1 700 000 Kč koupil nemovité věci v [katastrální uzemí] parcelních čísel [číslo], 941, 942, [číslo] a [číslo]. 5. Z kupní smlouvy ze dne 10. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný vlastnil pozemek [číslo] o výměře 351 m2. Geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 8. 3. 2018, který tvořil přílohu [číslo] kupní smlouvy, byla původní nemovitost rozdělena na následující: a) pozemek [parcelní číslo] o výměře 181 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům b) pozemek [parcelní číslo] o výměře 170 m2, zastavěná plocha a nádvoří. Předmětem prodeje byla nemovitá věc pod bodem a) a v písemné kupní smlouvě byla uvedena kupní cena za prodej nemovité věci pod bodem a) ve výši 350 000 Kč, kterou se žalobce zavázal zaplatit bezhotovostním převodem na číslo účtu [číslo]. Nemovitá věc se podle kupní smlouvy měla nacházet v [katastrální uzemí], obci [územní celek]. 6. Z výpisu ze žalobcova bankovního účtu bylo zjištěno, že dne 18. 4. 2018 byla provedena platba ve výši 350 000 Kč na účet [číslo] v detailu platby bylo uvedeno [celé jméno žalobce] platba hospody [územní celek]. 7. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], ze dne 13. 6. 2018 bylo zjištěno, že katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce dle kupní smlouvy ze dne 10. 4. 2018, a to pro rozpor mezi obsahem kupní smlouvy (navrhován převod nemovité věci v [katastrální uzemí]) a obsahem návrhem na vklad vlastnického práva (navrhován vklad v [katastrální uzemí]). 8. Z kupní smlouvy ze dne 27. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný vlastnil pozemek [číslo] o výměře 351 m2. Geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 8. 3. 2018, který tvořil přílohu [číslo] kupní smlouvy, byla původní nemovitost rozdělena na a) pozemek [parcelní číslo] o výměře 181 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům b) pozemek [parcelní číslo] o výměře 170 m2, zastavěná plocha a nádvoří. V kupní smlouvě byla uvedena kupní cena za prodej nemovité věci pod bodem a) ve výši 350 000 Kč, kterou se žalobce zavázal zaplatit bezhotovostním převodem na číslo účtu [číslo] do 30 dní ode dne účinnosti této kupní smlouvy. 9. Z dopisu ze dne 25. 11. 2019 bylo zjištěno, že ža