14 C 199/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 17 214,19 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nároky vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, které se žalovaný zavázal čerpat v odběrném místě na adrese [adresa], odběrné místo bylo označeno [číslo] Tyto skutečnosti byly zjištěny z obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Z faktur bylo zjištěno, že cenu poskytnutých a čerpaných sdružených služeb žalobkyně vyúčtovala žalovanému následovně: -) za období od 23. 1. 2021 do 28. 6. 2021 fakturou [číslo] ze dne 8. 7. 2021 částku 16 066,69 Kč splatnou 22. 7. 2021, -) za odpojení odběrového místa od distribuční soustavy fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2021 částku 907,50 Kč splatnou 14. 7. 2021. Z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že splatnost faktury nastala 15. dne od jejího vystavení. Žalobkyně upomínala žalovaného písemně upomínkou ze dne 14. 4. 2021. Z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně mohla za každou zaslanou upomínku požadovat zaplacení částky 240 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby znovu vyzval žalovaného k zaplacení. Z obsahu upomínek a předžalobní výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že písemnosti byly určeny žalovanému na adresu označenou ve smlouvě, tj. [adresa]. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni za poskytnuté a čerpané sdružené služby dodávky elektřiny částku 16 066,69 Kč a částku 907,50 Kč představující částku za odpojení odběrového místa od distribuční soustavy, za zaslanou upomínku dlužil žalovaný částku 240 Kč. Dlužná částka činila celkem 17 214,19 Kč a žalovaný byl se zaplacením vyúčtovaných sdružených služeb dodávky elektřiny v prodlení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Na základě uzavřené smlouvy vznikl mezi účastníky ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný cenu elektřiny uhradil, proto soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit (výrok I.). Podle § 1968 o. z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.