17 C 3/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s tím, že žalovaný se při použití městské hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal dne 6. 7. 2021 při použití autobusu na lince 136 přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). O skutkovém stavu věci lze z předložených dokladů – zápisu o provedené přepravní kontrole a smluvních přepravních podmínek učinit závěr, že žalovaný cestoval v [obec] dne 6. 7. 2021 v čase 10,13 hodin, autobusu na lince 136 hromadné dopravy provozované žalobcem a v místě kontroly – [ulice] se neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Vztahy mezi účastníky soud posoudil dle právní úpravy účinné od 1.1.2014 v souladu s § 3028 odst. 1 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb.), a shledal, že žalobce se po žalovaném důvodně domáhá zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč, a to v souladu s § 2550 a násl. o.z. ve spojení s § 18 a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona o drahách č. 266/1994 Sb. v platném znění a ustanovení § 3 až § 8 a dále § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, když nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobci dlužnou částku zaplatil. Soud proto výrokem I. rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 524 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni, kdy žalovaný porušil přepravní podmínky žalobce. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne 25. 4. 2013 vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 600 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 600 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1.089 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.