17 C 71/2022-40 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že se žalovanou uzavřel dne 1. 12. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o kontokorentním úvěru, podle které byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky na jejím sporožirovém účtu č. [bankovní účet] do debetního (záporného) zůstatku. Limit povoleného přečerpání účtu byl sjednán do výše 6 000 Kč. Žalovaná však v rozporu s podmínkami smlouvy překročil povolený limit a dostala se do nepovoleného debetního zůstatku. Žalobce převedl pohledávku za žalovanou na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků (č. [bankovní účet]), kde byl nepovolený debetní zůstatek nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení. Žalovaná na dluh ničeho neplnila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy právního zástupce žalobce. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování – rámcové smlouvy o finančních službách, smlouvy o kontokorentním úvěru, výpisu z účtu č. [bankovní účet], výpisu z evidenčního účtu pohledávek z nepovolených debetů a výzvy [právnická osoba] učinil soud skutkový závěr o tom, že spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela dne 1. 12. 2015 se žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu, která upravovala podmínky vedení bankovního účtu č. [bankovní účet] pro žalovanou. Dále byla mezi stranami uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru (dále také„ kontokorent“), podle níž byl k předmětnému účtu žalované zřízen kontokorent, který opravňoval žalovanou čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku do výše 6 000 Kč; z vyčerpaných prostředků byla žalovaná povinnou hradit úrok ve výši 18,90 % ročně. Žalovaná porušila povinnosti ze smlouvy o kontokorentním úvěru, když debetní zůstatek na účtu překročil sjednaný limit 60 000 Kč. Žalobce proto opakovaně žalovanou vyzýval k úhradě dluhu, tak však na výzvy nereagovala. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 1. 12. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách spolu se smlouvou o účtu a kontokorentním úvěru, podle které žalobce zřídil a vedl pro žalovanou v souladu s ust. § 2662 a násl. a ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), běžný účet č. [bankovní účet] a poskytl žalované úvěr, když jí umožnil čerpat peněžní prostředky z tohoto účtu až do výše záporného zůstatku 6 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila povinnosti ze smlouvy o úvěru, a proto byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná v řízení neprokázala, že by žalobci dlužnou částku 8 793,45 Kč zaplatila. S ohledem na skutkové a právní závěry soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit dlužnou částku 8 793,45 Kč. Příslušenství pak tvoří kapitalizovaný smluvní úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále úrok ve výši 18,90% ročně z částky 8 793,45 Kč za období od 20. 10. 2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 793,45 Kč za období od 20. 10. 2020 do zaplacení. O úrocích z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o.z., podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.