18 C 129/2022-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou, podanou soudu proti žalovanému dne 14. 4. 2022, zaplacení částky 1 400 Kč a příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně od 21. 4. 2020 poskytovala žalovanému pojištění, a to na základě pojistné smlouvy o pojištění motorových vozidel [číslo]. Předmětem smlouvy bylo "ACP III - 2014 COMBI". Výše uvedenou pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky [příjmení], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 2 640 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období a na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Za období od 21. 4. 2021 do 30. 7. 2021 žalovaný dlužil žalobkyni pojistné ve výši 1 400 Kč. Od 31. 7. 2021 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu neplacení pojistné dne 30. 7. 2021. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů (§ 115a občanského soudního řádu). Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále z ustanovení z ustanovení § 3, § 12 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky č. 14/2012, o úpravě základních úrokových sazeb. Žalobkyně nárokuje úrok z prodlení v zákonné výši za období od 31. 7. 2021 do 14. 4. 2022, tj. celkem 84 Kč. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.