18 C 202/2021-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s přísl., neboť žalovaný nezaplatil žalobci dlužné pojistné za období od 15. 7. 2018 do 12. 2. 2019 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy) vyplývající z pojistné smlouvy ze dne 14. 7. 2017 [číslo] uzavřené mezi účastníky, jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané ust. § 115a o. s. ř.. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému, tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci na pojistném výše uvedenou částku s příslušenstvím. Nárok vyplývá z pojistné smlouvy (č. l. 3) a dalších listin předložené spisové dokumentace. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Soud prvořadě dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření platné smlouvy o pojištění, která se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a všeobecnými pojistnými podmínkami žalobce pro jednotlivé druhy pojištění obsažené ve smlouvě. Podle ust. § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tuto svou povinnost (i dle § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění) žalovaný neplnil. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek. Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.