18 C 97/2021-45 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2021 domáhala zaplacení žalované částky s tím, že na základě objednávky žalované jí poskytla náhradní zásobení pitnou vodou, a to v místě plnění [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná řádně poskytnuté plnění převzala. Následně byla žalované předána faktura [číslo] ze dne 17. 7. 2020 na částku 2 051 Kč se splatností 31. 7. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté plnění. Poté, co žalovaná po termínu splatnosti neuhradila dlužnou částku, žalobkyně ji opakovaně vyzvala k úhradě. Následně žalobkyně předala věc svému právnímu zástupci, který vyzval žalovanou kvalifikovanou výzvou dle §142a o.s.ř., k níž opětovně přiložil neuhrazenou fakturu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O skutkovém stavu věci má soud za prokázané, že na základě objednávky žalované ze dne 23. 6. 2020 žalobkyně dodala dne 14. 7. 2020 na adresu [adresa žalované], cisternu s pitnou vodou, kterou žalovaná převzala, její cenu, kterou žalobkyně vyúčtovala, neuhradila. Toto soud zjistil z objednávka ze dne 23. 6. 2020, dodacího listu ze dne 14. 7. 2020 a faktury [číslo] ze dne 17. 7. 2020. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., a shledal, že se jedná o právní vztah, který vyplývá z uzavřené smlouvy, kterou soud po právní stránce posoudil dle § 2079 a násl. upravujícími institut kupní smlouvy, a která byla v souladu uzavřena mezi účastníky. Dle této kupní smlouvy žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila sjednanou kupní cenu [částka]. Prodlení žalované soud posoudil dle § 1968 zák. 89/2012 Sb., zejména dle § 1970 NOZ, tedy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a shledal, že i v této části je podaná žaloba zcela důvodná. Výše žalovaných úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 150 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.