20 C 33/2022-9 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR 264039/2021) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce dodával žalovanému jednak elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [číslo] [obec], s tím, že za období ode dne 28. 4. 2020 do dne 2. 6. 2020, vystavil žalobce žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 758 Kč, vč. následného vyúčtování smluvní pokuty za opakovanou výzvu k úhradě ve výši 100 Kč dle čl. IV. OPD (smlouva ze dne 25. 11. 2019). Žalovaný se přes doručenou výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. Výrokem I. rozsudku soud uložil žalované povinnost zaplatit shora specifikovanou dlužnou částku. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému tak, jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci za odběr elektřiny vždy výše uvedenou částku s příslušenstvím. O skutkovém stavu věci lze tedy na základě předložených listin učinit následující závěr: Žalovaný odebíral v období shora uvedeném od žalobce elektrickou energii v daném odběrném místě, a za odběr dluží žalobci celkem částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vždy vycházel především ze smlouvy a faktury – listiny ISAS. O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy vznikl v uvedených případech ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu odběrateli - zákazníkovi („ účastníkovi trhu s elektřinou“) a tento se zavazuje zaplatit za ni cenu. Tuto svou povinnost pak žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Smluvní pokuta je upravena v ust. § 2048 - 52 o.z. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: - Soudní poplatek ve výši [částka] podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.; odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.