ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2022:20.C.367.2022.1 Datum: 2022-12-15 Předmět: o zaplacení částky 18 699 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["dodávky energie""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: o zaplacení částky 18 699 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1)
Žalobce se žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu EPR [číslo]) podanou zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 4. 2019, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa].
Žalobce uvedl, že na základě uzavřené smlouvy dodávala [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému el. energii a související služby do odběrného místa na uvedené adrese [adresa].
Žalovaný zůstal dlužen za fakturační období od 3. 4. do 21. 8. 2019 částku 7 538 Kč (faktura č. [variabilní symbol]). Společnost [anonymizována dvě slova] pak tuto svou pohledávku postoupila na základě smlouvy o poustoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 žalobci; z tohoto důvodu vymáhá dlužnou částku právě žalobce.
Dále za odběr plynu v období od 11. 4. do 25. 8. 2019 žalovaný dluží částku 11161 Kč (faktura VS [číslo]); smlouva ze dne 1. 4. 2019, v obou případech bylo odběrné místo na uvedené adrese.
Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. na adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou elektronický platební rozkaz, který byl tedy podle ust. § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, je doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalovaný zejm. neprokázal (resp. ani netvrdil), že by dluh zaplatil.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř.. Soud vzal tvrzení žalobce za prokázaná, protože žalobce je doložil smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu pro dané odběrné místo. Dále nebylo žalovaným zpochybněno a fakturou [číslo] [variabilní symbol] (vč. upomínky) a [číslo] [variabilní symbol] (plyn) má soud za prokázané, že žalovaný skutečně odebral od právního předchůdce žalobce elektrickou energii/plyn v uvedené hodnotě (s nedoplatkem uvedeným v žalobě). Pohledávka byla společností [právnická osoba], následně postoupena na žalobce, který dluh vymáhá podanou žalobou.
Fakturovaný poplatek„ za zastavení realizace přeruš. distr. [jméno]“ v částce 578,38 Kč (478 Kč bez DPH) nebyl předmětem řízení.
O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od žalobce (resp. od společnosti [právnická osoba]) na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny pro výše uvedené odběrné místo elektrickou energii a za danou komoditu žalobci dluží celkem částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Totéž ohledně odběru plynu.
Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku.
Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o. s. ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný.
Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně:
Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a společností [právnická osoba]) vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.
Dle ustanovení § 72 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat odběrateli („ účastníkovi trhu s plynem“) plyn a ten se zavazuje zaplatit za něj cenu. Ani tuto svou povinnost žalovaný nesplnil.
Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ve svých ustanoveních § 1879 a násl. Podle ustanovení § 1968 o. z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta po 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu, s tím související 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 21 % DPH (z odměny a náhrad) a soudní poplatek 800 Kč.
Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř..
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.