38 C 179/2021-92 — Okresní soud v Hradci Králové

Návrhem došlým soudu dne 31. 12. 2021 se žalobce domáhal určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku označeného jako pozemková parcela [číslo] o výměře 155 m2 v obci [obec] a v katastrálním území Kosičky vymezeného v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] z 21. 10. 2021. Návrh odůvodnil tím, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 4. 11. 2005 nabyla vlastnické právo k budově [adresa] nacházející se na pozemku označeném jako parc. [číslo] k pozemku označeném jako parcela [číslo] v obci, části obce a v katastrálním území Kosičky. Rodinný dům [adresa] se zahradou byl v roce 2005 ohraničen plotem, který odděloval sousední pozemky, žalobkyně celou plochu pozemku ohraničeného plotem užívala od prosince 2005 v dobré víře, že je vlastnicí celého pozemku. Rovněž právní předchůdci žalobkyně užívali po dobu více jak 10 let vedle domu [adresa] i celý pozemek až po hranici plotu oddělujícího sousední pozemky. Do roku 2020 nikdo vlastnické právo žalobkyně k pozemkům nacházejícím se uvnitř prostoru ohraničujícího zahradu nezpochybňoval. Dopisem ze dne 19. 3. 2020 sdělil právní zástupci žalované, že žalovaná je vlastnicí pozemků parcelní [číslo] navrhl žalobkyni prodej těchto pozemků za cenu 1 190 000 Kč. Žalobkyně až po obdržení dopisu z 19. 3. 2020 zjistila, že od roku 2005 užívala část pozemku označeného jako stavební parc. [číslo] aniž by tato část pozemku byla součástí pozemku určeného jako parcela [číslo] v obci [obec]. Žalobkyně byla až do doručení dopisu z 19. 3. 2020 v dobré víře, že je vlastnicí celého pozemku ohraničeného plotem, který odděluje zahradu od sousedních pozemků. Právní předchůdci žalobkyně v době před rokem 2005 užívali dlouhá desetiletí část pozemku žalované [parcelní číslo] nacházející se uvnitř oplocení oddělujícího zahradu u domu [adresa] v dobré víře, že jsou vlastníky pozemku a za tohoto stavu je třeba přičíst dobrou víru právních předchůdců žalobkyně v její prospěch. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k části pozemku žalované vydržením. Úředně oprávněný zemědělský inženýr Ing. [jméno] [příjmení] dne 21. 10. 2021 vypracoval geometrický plán pro rozdělení pozemku, jimž vymezil část pozemku p. [číslo] jehož vlastnictví nabyla žalobkyně vydržením, jakožto pozemek [parcelní číslo] o výměře 155 m². Za situace, kdy je v katastru nemovitostí žalovaná uvedena jako vlastnice celého pozemku [číslo] v obci a v katastrálním území Kosičky, přestože část tohoto pozemku nabyla žalobkyně vydržením, má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že je vlastnicí předmětné části pozemku vyznačené na přiloženém geometrickém plánu jako pozemková parc. [číslo] o výměře 155 m². Žalobkyně dopisem ze dne 19. 2. 2021 sdělila žalované, že nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením a navrhla žalované, aby byl vypracován geometrický plán pro rozdělení pozemků a následně zapsán vklad vlastnického práva žalobkyně. Žalovaná smírné řešení odmítla. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že podání žaloby předcházela její písemná nabídka ze dne 19. 3. 2002 na odkup všech pozemků nacházejících se v bezprostředním sousedství parcely ve vlastnictví žalobkyně. Na tuto nabídku žalobkyně reagovala až téměř po roce s tím, že je jedna z nabízených parcel s parcelním [číslo] v katastrálním území Kosičky údajně vydržena a tudíž je ve vlastnictví žalobkyně. Ze strany žalované i podle obsahu nabídky na odkup pozemků nebyl nikdy důvod pochybovat o vlastnictví žalované ke všem pozemkům uvedeným v nabídce. Je třeba připomenout, že žalovaná je vlastníkem specifikovaných pozemků od roku 2004, kdy je nabyla od svého otce na základě darovací smlouvy. Rovněž dům a související pozemky ve vlastnictví žalobkyně byl rodným domem otce žalované. Po celou dobu trvání vlastnictví k těmto parcelám nikdy nebylo jakéhokoliv sporu, polemiky či diskuze o tom, že některá z parcel žalované jejímu otci nepatří. V roce 2008 žalovaná uzavřela s obcí [obec] smlouvu o zřízení věcného břemene na základě níž měla obec právo přístupu na předmětné pozemky za účelem budování kanalizačního řádu a právo na jeho provozování opravu a údržbu. Toto věcné břemeno se týkalo právě i parcely [číslo] kterou si nyní žalobkyně nárokuje. Předmětná parcela je v katastru nemovitostí vedena jako ostatní plocha – komunikace. Lze důvodně předpokládat, že historicky byla tato komunikace zřízena právě za účelem přístupu k parcelám [číslo] dalším ve vlastnictví žalované, kdy právě prostřednictvím této jediné přístupové cesty bylo možno se k parcelám ve vlastnictví žalované legitimně dostat. Zabráním parcely [číslo] žalobkyní by byl žalované aktivní přístup na její ostatní parcely sjezdové komunikace zcela znemožněn. Z toho důvodu podala žalovaná podnět k příslušnému stavebnímu úřadu, který na základě tohoto podnětu zahájil vůči žalobkyni řízení o odstranění stavby – plotu, který vybudovala žalobkyně a který odděluje hlavní příjezdovou komunikaci na parcelu [číslo]. Toto řízení příslušný stavební úřad přerušil na základě žádosti žalobkyně s odkazem na podání žaloby v této věci. K žalobě je třeba uvést, že žalobkyně svá tvrzení nedokládá žádnými relevantními důkazy, které by prokazovaly mimořádný způsob nabývání vlastnictví vydržením. Žádným způsobem nedokládá svou tvrzenou dobrou víru. Žalobkyně zcela přehlíží, že vlastníkem parc. [číslo] je rodina žalované, tedy od roku 2004 přímo žalovaná a předtím její otec. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z příslušných listů vlastnictví. Tvrdí-li nyní žalobkyně, že zápis ve veřejném seznamu neodpovídá skutečnosti, je povinností žalobkyně své tvrzení prokázat, a to bez jakýchkoliv pochybností. Žalovaná neměla nikdy pochybnost o svém vlastnictví všech parcel specifikovaných v nabídce v k.ú. [obec], včetně parcely [číslo]. Všechny tyto parcely byly po mnoho desetiletí ve veřejném seznamu katastru nemovitostí jasně a nezpochybnitelně evidovány na rodinu žalované a tento stav trvá i nadále. Stávající tvrzení žalobkyně o opaku a údajném pozbytí vlastnických, navíc bez předložení jakýchkoliv relevantních důkazů, je pro žalovanou přímo šokující. Z nabídky ze dne 19. 3. 2020 na čísle listu 9 soudního spisu vyplývá, že žalovaná nabídla žalobkyni odkup pozemků p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] zapsaných na LV [číslo] o výměře 1 702 m 2 za kupní cenu ve výši 1 190 000 Kč. Z písemné komunikace ze dne 19. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke smírnému řešení, které by spočívalo v oddělení pásu pozemku parcelní [číslo] nacházejícího se uvnitř prostoru ohraničeného plotem a souhlasnému prohlášení, že danou část pozemku nabyla žalobkyně vydržením. Z kupní smlouvy ze dne 4. 11. 2005 bylo zjištěno, že žalobkyně na základě této smlouvy koupila do svého výlučného vlastnictví budovu [adresa] na pozemku parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v části obce Kosičky, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Kosičky. Z informace o pozemku na čísle listu 7 soudního spisu bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], v obci a v katastrálním území Kosičky. Z informace o pozemku na čísle listu 24 soudního spisu bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] zapsaného na LV [číslo] v obci a v katastrálním území Kosičky. Z geometrického plánu na čísle listu 13 bylo zjištěno, že geometrickým plánem ze dne 21. 10. 2021 byla oddělena z pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] část pozemku označené parcelním [číslo]. Z informace katastru nemovitostí na č.l. 22, 23 bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem a) pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení a b) pozemku p. [číslo] oba v obci a v katastrálním území Kosičky, zapsaných na LV [číslo]. Z kupní smlouvy uzavřené dne 6. 1. 2006 mezi žalobkyní jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo], parcelu ve zjednodušené evidenci zapsanou nové [číslo] o výměře 309 m², zakoupila žalobkyně za kupní cenu 6 180 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 7. 10. 1988 uzavřené mezi panem [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodal nemovitosti - stavební parcelu [parcelní číslo] o výměře 1 193 m² se zemědělskou usedlostí [adresa], zapsané na LV [číslo] v obci a katastrálním území Kosičky, manželům [příjmení] za kupní cenu 56 245 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené dne 9. 7. 2003 mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícím bylo zjištěno, že manželé [příjmení] prodali stavební parcelu [parcelní číslo] o výměře [číslo] m² se zemědělskou usedlostí [adresa], zapsané na LV [číslo] pro obec a katastrální území Kosičky, a to za kupní cenu 520 000 Kč [jméno] [příjmení]. Žalobkyně soudu předložila fotodokumentaci na čísle listu 40 až 60 soudního spisu. Z fotografie na čl. 40 a 41 je zřejmé, že původní plot (podle streetview pořízeného v květnu 2019) mezi příjezdovou komunikací a r