14 C 15/2023-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 17 383,79 Kč a příslušenství. Tvrdil, že jde o nároky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru a ze smlouvy o sporožirovém účtu, které se žalovaným uzavřela se žalovaným [právnická osoba] Pohledávky byly žalobkyni postoupeny. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z obsahu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] dne [datum] bylo zjištěno, že obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen ČS), se zavázala poskytnout žalovanému na základě jeho příkazů peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 10 000 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník ČS. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně, úvěr a úroky z úvěru se žalovaný zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně a případně další poplatky dle Ceníku ČS. Z obratové historie a z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak nehradil splátky řádně a včas. Z písemné výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že ČSevidovala dlužnou částku po splatnosti a vyzvala žalovaného k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do [datum], jinak se stane celý úvěr splatným. ČS zaplacení dlužné částky nezaznamenala a z rozhodnutí o okamžité splatnosti bylo zjištěno, že ČS ke dni [datum] zesplatnila. K uvedenému dni žalovaný dlužil částku celkem 12 970 Kč, žalovaný byl upozorněn, že dlužná částka každým dnem narůstá. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že s účinností ke dni [datum] ČS postoupila pohledávku žalobci. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 13.519,48 Kč a skládala se z následujících položek: - zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 9 999,70 Kč, - úroku z úvěru do [datum] ve výši 1 008,80 Kč, - úroku z prodlení do [datum] ve výši 194,98 Kč, - poplatků ve výši 2 316,00 Kč. Z písemné výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že advokát žalobce vyzval žalovaného k zaplacení. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný v době rozhodování soudu dlužil žalobci částku 12 315,57 Kč a byl se zaplacením v prodlení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný porušil smluvní podmínky, ČS v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé úvěrové pohledávky. Žalovaný dlužné částky neuhradil a ČS postoupila pohledávku žalobci v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužné částky zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem II soud částečně žalobu zamítl, a to ve smyslu ustanovení Čl. I zákona o spotřebitelském úvěru ve znění změny provedené zákonem č. 186/2020 Sb., jenž nabyl účinnosti [datum]. S ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru soud přiznal žalobci nárok na úrok pouze částečně. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením zesplatněné pohledávky ke dni [datum]. Po dobu následujících 90 dnů, tj. do [datum] náleží žalobci smluvený úrok ve výši 16,9 % ročně. Od [datum] pak úrok pouze ve výši 8,5 % ročně. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 3, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, neboť neúspěch se týkal jen nepatrné části předmětu sporu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 4 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Řízení ohledně částky 5 068,09 Kč soud vyloučil k samostatnému řízení, neboť nebyly k dispozici listiny týkající se této dlužné částky (výrok IV, § 112 občanského soudního řádu).