14 C 206/2022-45 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou podanou soudu 20. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 057,03 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 1. 12. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč [právnická osoba], před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a úvěr byl k datu 29. 10. 2020 zesplatněn. Po zesplatnění uhradil žalovaný částku celkem 25 708,61 Kč, která byla zaúčtována na příslušenství pohledávky. Pohledávka byla na žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně, postoupena. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení. Žalovaný podal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Uvedl, že chtěl splácet po 2 500 Kč, ale to oni nechtěli. Něco již zaplatil a nadále je ochoten posílat 2 000 Kč. Dále uvedl, že má tři děti a že nesouhlasí s požadovanými úroky. V odporu žalovaný uvedl místo bydliště na adrese [adresa žalovaného]. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti: Z písemné smlouvy bylo zjištěno, že [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 1. 12. 2017 smlouvu o úvěru, ve které se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, úvěr byl poskytnut jako hotovostní, neúčelový, nezajištěný a spotřebitelský. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 97 měsíčních splátkách, splatných vždy k 15. dni v měsíci. První splátku se žalovaný zavázal zaplatit 15. 1. 2018. Výše splátky činila 2 343 Kč a poslední splátka byla smluvena ve výši 235 Kč. Žalovaný se zavázal platit úroky z úvěru ve výši 19,90 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 22,30 %. Z podkladů pro soudní řízení bylo zjištěno, že žalovaný úvěr 1. 12. 2017 čerpal, smluvené splátky však neplatil řádně a včas. Z dopisu ze dne 31. 10. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba], zaslala žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu s odůvodněním, že na základě předchozí upomínky nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu žalovaného č. [bankovní účet], proto bylo rozhodnuto o tom, že ode dne 29. 10. 2020 je celá zbývající částka úvěru splatná. Žalovanému bylo oznámeno, že úvěrová pohledávka je ode dne 30. 10. 2020 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Ke dni 29. 10. 2020 byla dlužná částka vyčíslena na 102 058 Kč, žalovaný byl upozorněn, že tato částka každým dnem narůstá. Rozhodnutí o zesplatnění bylo doručováno na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Původní věřitel neevidoval zaplacení dlužné částky s úroky a úroky z prodlení a postoupil pohledávku společnosti [právnická osoba], [IČO], což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy [číslo] – seznamu pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, což bylo zjištěno z dopisu. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně se stala právní nástupkyní společnosti [právnická osoba], IČO [číslo] Z písemné výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek. O skutkovém stavu věci lze uzavřít, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 102 057,03 Kč a byl se zaplacením v prodlení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku [právnická osoba], před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky. S ohledem na provedené posouzení mohl původní věřitel důvodně uzavřít, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžité prostředky splácet. Původní věřitel neevidoval řádné a včasné splácení poskytnutého úvěru a postoupil pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku. Nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno, že žalovaný předmětnou částku žalobkyni zaplatil, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dluh, úroky i úroky z prodlení zaplatit. Přisouzená výše úroků z úvěru ve výši 8,25 % ročně vychází ze znění ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se tedy nedomáhala úroku, který byl smluven ve výši 19,90 % ročně. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 083 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 5 220 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Vzhledem k žádosti žalovaného soud uložil povinnost zaplatit dluh s příslušenstvím, včetně náhrady nákladů řízení, v přiměřených splátkách (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). V případě, že žalovaný nezaplatí řádně a včas kteroukoliv ze splátek, stává se k žádosti žalobkyně jednorázově splatnou celá dlužná částka (§ 1931 občanského zákoníku). Při zohlednění výše splátky soud zohlednil skutečnost, že původní výše splátky úvěru byla smluvena ve výši 2 343 Kč, a tedy že původní věřitel v rámci posouzení úvěruschopnost uzavřel, že splátky v této výši bude žalovaný schopen splácet. V případě, že žalovaný nezaplatí řádně a včas kteroukoliv ze splátek, stává se k žádosti žalobkyně jednorázově splatnou celá dlužná částka (§ 1931 občanského zákoníku).