14 C 431/2022-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 039 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 11. 2021, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 13 000 Kč. Před uzavření smlouvy žalobce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nerozporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů předložených žalobcem, (tj. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 27. 11. 2021, smluvních podmínek, předžalobní výzvy, dokladu o vyplacení úvěru) zjistil, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy ze dne 27. 11. 2021. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 570 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 110 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 350 Kč a poplatku za Informační SMS servis 29 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celou dlužnou částku nejpozději dne 27. 12. 2021. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 17 039 Kč a od 28. 12. 2021 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. V období od 30. 12. 2021 do 15. 2. 2022 žalobce 23x upomenul žalovaného o zaplacení formou e-mailu nebo SMS, paušální náhrada za upomínání byla smluvena ve výši 35 Kč za jednotlivé upomenutí, celkem činily náklady upomínání 805 Kč. Advokát žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužné částky a úroky z prodlení zaplatit. Hmotněprávní posouzení smlouvy o úvěru vychází z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Před uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem II soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 17 039 Kč od 28. 12. 2021 do 27. 3. 2022, neboť smluvní úrok z prodlení nebyl mezi stranami sjednán. Podle všeobecných obchodních podmínek měl v případě prodlení dlužníka věřitel právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Soud usnesením ze dne vyzval žalobce k odstranění rozporu, jenž existoval mezi tvrzeními rozhodujících skutečností a požadavkem na zaplacení smluvního úroku z prodlení. Žalobce na výzvu soudu nereagoval, i když byl soudem poučen o následku neúspěchu ve věci v části týkajícího zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 3, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobcův neúspěch se týkal pouze části příslušenství. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.