14 C 68/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 67 087,02 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že věřitel - společnost [právnická osoba], identifikační číslo osoby [číslo] - poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 7. 2019 tak, že žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy částku 31 538 Kč a částka 8 452 Kč byla použita na splacení zůstatku dluhu z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný se zavázal půjčku pravidelně splácet, a to včetně souhrnného poplatku (úroků) ve výši 34 695 Kč a pojištění ve výši 2 322 Kč. Žalovaný měl nejpozději zaplatit celou dlužnou částku dne 4. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel a původní věřitel dne 28. 1. 2022 postoupil pohledávku žalobci. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 67 087,02 Kč (dlužná jistina 35 700 Kč, dlužné poplatky 31 387,02 Kč) a od 29. 1. 2022 nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením, tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, úroky a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobci dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 684 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 8, § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3 820 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.