17 C 114/2023-56 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 15. 2. 2023 domáhal po žalovaném původně zaplacení částky 21 500 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě smlouvy o produktových balíčcích pro děti, studenty a dospělé zřídil pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dle smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu žalobce umožnil žalovanému přečerpat zůstatek jeho běžného účtu až do limitu 20 000 Kč. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný porušoval smluvní povinnosti, neboť se dne 16. 2. 2022 ocitl v prodlení. Žalobce přistoupil k zesplatnění závazků žalovaného pro opakované prodlení s úhradou měsíčních splátek až po odeslání poslední výzvy k zaplacení ze dne 19. 4. 2022. Žalobce prohlásil závazky žalovaného za splatné ke dni 30. 8. 2022. K datu vyhotovení oznámení o zesplatnění dlužil žalovaný částku 21 500 Kč, složenou z jistiny 20 000 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále požadoval po žalovaném k úhradě úrok v kapitalizované výši 3 136,85 Kč ke dni 24. 1. 2023 a dále od 25. 1. 2023 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Úrok z prodlení požadoval žalobce v kapitalizované výši 767,44 Kč ke dni 24. 1. 2023 a dále od 25. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce nezohlednil úhrady ze dne 26. 1. 2023 a 6. 2. 2023 v souhrnné výši 4 700 Kč, které provedl ještě před podáním žaloby. Po podání žaloby uhradil dne 20. 2. 2023 částku 2 000 Kč. Žalovaný nesporoval výši vypůjčené částky 20 000 Kč, avšak nepovažoval za odůvodněné poplatky za výzvy k úhradě. K výzvě k úhradě ze dne 16. 2. 2022 konkrétně uvedl, že v předcházejícím měsíci splátku úvěru řádně uhradil. Jelikož žalovaný splátky hradil, nesouhlasil ani se zesplatněním kontokorentu. Dále uvedl, že je ochoten hradit dlužnou částku ve splátkách po 3 500 Kč. Žádost o splátky odůvodnil tím, že jako student není výdělečně činný a že jeho otec neplní soudem stanovené výživné. Požadoval rozhodnout bez nařízení jednání, aby nedošlo k dalšímu zbytečnému navýšení nákladů řízení. Žalobce vyjádřením ze dne 21. 4. 2023 potvrdil, že žalovaný provedl na úhradu dluhu následující platby: -) dne 26. 1. 2023 ve výši 3 000 Kč (v části 1 621,93 Kč započítáno na úrok) -) dne 6. 2. 2023 ve výši 1 700 Kč -) dne 20. 2. 2023 ve výši 2 000 Kč -) dne 1. 4. 2023 ve výši 99,24 Kč S ohledem na to vzal žalobce žalobu zpět co do jistiny ve výši 5 177,31 Kč a co do úroku ve výši 1 621,93 Kč. Soud proto výrokem pod bodem I. rozsudku zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobcem (§ 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Na základě předložených listinných důkazů soud o skutkovém stavu věci uzavřel, že podle smlouvy ze dne 17. 2. 2009 zřídil a vedl žalobce pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobce s žalovaným uzavřeli dále dne 30. 4. 2018 smlouvu o úvěru, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání zůstatku na jeho účtu do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit úrok z vyčerpané částky povoleného přečerpání (ke dni uzavření smlouvy činil úrok 17,90 % p.a.) vždy ke konci kalendářního měsíce. Dále se zavázal zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení a smluvní pokuty. Tyto skutečnosti zjistil soud ze smlouvy o produktových balíčcích pro děti, studenty a dospělé ze dne 17. 2. 2009, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 4. 2018 a žádosti o poskytnutí úvěru z téhož dne. Žalovaný vyčerpal zůstatek běžného účtu až do záporného zůstatku 20 000 Kč, avšak od 31. 1. 2022 nesplácel řádně a včas úroky z vyčerpané části úroku, a to ani na základě celkem čtyř odeslaných výzev v rozmezí od 8. 2. 2022 do 19. 4. 2022 Tyto skutečnosti soud zjistil z historie transakcí, dokumentu označeného jako stav dlužné jistiny a příslušenství a odeslaných výzev. Žalobce závazky z povoleného přečerpání účtu prohlásil za okamžitě splatné k 30. 8. 2022 a požadoval okamžité zaplacení částky 23 512,61 Kč včetně příslušenství, což soud zjistil z oznámení o zesplatnění. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 17. 2. 2009 smlouvu, podle které zřídil žalobce pro žalovaného běžný účet ve smyslu § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (viz § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru formou povoleného přečerpání zůstatku běžného účtu do výše úvěrového limitu 20 000 Kč posoudil soud jako platně sjednanou smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas dle smlouvy, a proto byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Na dluh 21 500 Kč uhradil žalovaný po zesplatnění částku 6 799,24 Kč, z níž žalobce započetl částku 1 621,93 Kč na dlužný úrok. Žalovaný tedy žalobci nadále dluží částku 16 322,69 Kč (21 500 – 5 177,31) a příslušenství. Námitka žalovaného, že žalobce požaduje neoprávněně poplatky za výzvy k úhradě, byla provedeným dokazováním vyvrácena. Bylo zjištěno, že žalovaný i přes úhradu částky 1 700 Kč ze dne 16. 1. 2022 byl opětovně v prodlení s úhradou úvěru již od 31. 1. 2022, a to až do okamžiku zesplatnění (30. 8. 2022). V souladu se smluvními ujednáními proto žalobce odeslal žalovanému na začátku prodlení v únoru 2022 upomínku (za kterou ničeho nepožaduje) a s ohledem na trvání prodlení žalovaného mu odeslal následně tři další výzvy k úhradě. Částku 1 500 Kč (tj. 3 x 500 Kč/výzva) tedy požaduje žalobce důvodně s ohledem na bod II.6 smlouvy, v němž je tento poplatek stranami ujednán. Na základě provedeného dokazování lze uzavřít i o důvodnosti zesplatnění úvěru, neboť v důsledku prodlení žalovaného s placením úvěru (trvajícího i poté, co byla upomínkou poskytnuta dodatečná lhůta 30 dní) byl žalobce oprávněn požadovat okamžité zaplacení dlužné částky dle bodu II.9 smlouvy o úvěru, resp. čl. 9 obchodní podmínek. Na základě shora uvedených skutkových a právních závěrů uložil soud výrokem II. rozsudku žalovanému zaplatit žalobci částku 16 322,69 Kč a příslušenství. Soud přiznal žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 1 814,92 Kč (úrok kapitalizovaný ke dni 24. 1. 2023 ve výši 3 136,85 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 1. 2023 do 21. 4. 2023 po započítání plateb žalovaného, minus úhrada ze dne 26. 1. 2023 ve výši 1 621,93 Kč) a dále úrok 8,05 % ročně z částky 14 822,69 Kč, tj. jistiny, od 22. 4. 2023 do zaplacení. Soud dále žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 379,46 Kč (úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 24. 1. 2023 ve výši 767,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 500 Kč od 25. 1. 2023 do 21. 4. 2023 po započítání plateb žalovaného) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 322,69 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Soud zároveň určil, že žalovaný je ve smyslu § 160 odst. 1 část věty za středníkem občanského soudního řádu oprávněn splnit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč, což soud považuje za přiměřené z hlediska majetkových poměrů žalovaného i zájmů žalobce jakožto věřitele. Rozhodnutí o nákladech řízení (výrok III.) vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, neboť žalovaný uhradil žalobci ještě před podáním žaloby na jistinu úvěru částku 3 078,07 Kč; v rozsahu této částky vzal následně žalobce žalobu zpět, a tedy zavinil zastavení řízení v této části. Soud proto přiznal žalobci pouze poměrnou část nákladů, neboť byl úspěšný z 85,7 % (tj. částka 18 422 Kč) a žalovaný byl úspěšný z 14,3 % (tj. částka 3 078 Kč). Plné náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 860 Kč a odměna zástupce žalobce, kterou soud určil postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Dle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za první tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby) částku 900 Kč, tj. 300 Kč/úkon, a dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč, tj. 100 Kč/úkon. Za další úkon právní služby – vyjádření ze dne 21. 4. 2023 včetně částečného zpětvzetí – činí dle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 cit. vyhlášky odměna 1 980 Kč a dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky náleží advokátu náhrada hotových vý