17 C 184/2023-90 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaná [celé jméno žalované] je v podílu ½ spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, v obci [obec], část [územní celek] a pozemku parc. [číslo] druh pozemku zahrada, vše v obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradce Králové, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Hradec Králové, [katastrální uzemí] (dále také„ předmětná nemovitost“ nebo„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil s tím, že žalovaná dříve byla spoluvlastníkem ½ předmětné nemovitosti, ovšem svůj podíl převedla darovací smlouvou ze dne 4. 5. 2017 na své dcery – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to„ bez věcných břemen“. Zápis do katastru byl proveden [datum]. Žalobce se o převodu dozvěděl až z dopisu od sestry ze dne 18. 8. 2017, aby se podle svého tvrzení nemohl bránit. Dodal, že sestra (zde žalovaná) měla jistě právo nemovitost převést na své dcery, ale nikoliv bez toho, aby se se žalobcem vypořádala, pokud jde o náklady na zhodnocení nemovitosti (§ 1136 písm. a) o.z.), což mohlo být zohledněno v darovací smlouvě např. jako věcné břemeno. Žalobce navíc žalované již vyplatil 1/3 jejího podílu, k čemuž má potvrzení a nebylo to ani zpochybněno v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví veden u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 183/2021). Má také podezření, zda nedošlo k trestnému činu neoprávněného obohacení. Každopádně takové jednání se příčí dobrým mravům a darovací smlouva je tak ve smyslu ust. § 580 o.z. neplatná. Požadoval zrušení darovací smlouvy s tím, že na určení má podle svého tvrzení žalobce naléhavý právní zájem, neboť dcery žalované prodaly svůj podíl dál, a to spol. [anonymizována dvě slova], aniž by se podílely na zhodnocení nemovitosti. Tato společnost jako současný vlastník vyvíjí na žalobce nátlak a požaduje k úhradě neuvěřitelně vysoké částky za takto získaný podíl. Nese to až znaky vydírání, což se negativně odráží na zdraví žalobce i celé rodiny. 2. Žalobce také nesouhlasí s námitkou promlčení vznesenou žalovanou a považuje ji za nedůvodnou. O uzavření darovací smlouvy se žalobce sám dozvěděl až z podané žaloby 19. 7. 2021, když oznámení žalované ze dne 18. 8. 2017 neobsahovalo žádné relevantní informace o novém spoluvlastníku. Žalovaná v rozporu s ust. § 1141 odst. 1, 2 o.z. žalobce neinformovala o záměru svůj podíl darovat a neproběhlo žádné jednání, aby se žalobce mohl domáhat uvedení věcných břemen. Kromě toho se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, když převedla na dcery celou polovinu nemovitosti, na kterou již neměla nárok. Se žalobcem se žalovaná žádným způsobem ani nevypořádala (§ 1136 o.z.). Dne 2. 1. 1995 byla žalované vyplacena zhruba 1/3 jejího podílu a tato skutečnost není promlčena. V rámci řízení (pozn. soudu – pod sp. zn. 13 C 183/2021) se k tomu žalovaná přihlásila a od toho data běží nová 10tiletá promlčecí lhůta. Pokud bylo jednání žalované úmyslné, může se lhůta protáhnout až na 15 let (§ 638 odst. 2 o.z.) 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že v minulosti, resp. až do 4. 5. 2017, předmětnou nemovitost spolu se žalobcem spoluvlastnila, a to v podílu ½, ovšem následně celý svůj podíl platně převedla darovací smlouvou na své dcery – neteře žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], které jej nabyly každá v podílu ¼ vzhledem k celku. V tomto právním jednání žalované nic nebránilo, a to ani zmiňovaná výplata částky 50 000 Kč, když žalobce výlučně sám předmětnou nemovitost po celou dobu užívá. Žalobce podal tuto žalobu až 11. 4. 2023, tedy po uplynutí více než 3leté lhůty běžící od vkladu vlastnického práva, a z toho důvodu vznáší žalovaná námitku promlčení s tím, že maximálně by mohlo jít o případ relativní neplatnosti, pro který platí rovněž 3letá promlčecí doba. Žalovaná uzavřela, že žalobce nemá žádný právní zájem na podání této žaloby, resp. na zrušení darovací smlouvy a určení vlastnictví, když rozhodně není její vůlí, aby se znovu spoluvlastnicí předmětné nemovitosti stala. V právu neexistuje žádný důvod k tomu, aby bylo žalobě vyhověno, když nedošlo ani k porušení dobrých mravů. Sama se rozhodla podíl na předmětné nemovitosti darovat dcerám, když již byla pokročilého věku a podávání žalob stran žalobce vnímá jako šikanu své osoby a rodiny. K tomu viz např. žaloba vedená u OS HK pod sp. zn. 20 C 357/2020, 10 C 33/2023 a další. Pokud je nyní spoluvlastníkem předmětné nemovitosti jakási právnická osoba vyvíjejí nátlak na žalobce, takto nemá se žalovanou již nic společného. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkové okolnosti případu: 4. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 20. 10. 1987 soud zjistil, že žalobce a jeho sestra [celé jméno žalované] (zde žalovaná) nabyli na základě dohody o vypořádání dědictví po paní [jméno] [příjmení] (matce účastníků) každý jednu ideální polovinu rodinného domu [adresa], stav. parc. [číslo] zahrady parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 5. Podle části doloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k ocenění předmětné nemovitosti pro účely dědického řízení k září 1987 činila hodnota předmětné nemovitosti 265 753,70 Kč. 6. Z darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaná darovala svým dcerám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] svůj podíl na předmětné nemovitosti tak, že každá z nich nabude podíl o velikosti ¼ na předmětné nemovitosti, s poznámkou, že spoluvlastníkem ½ předmětné nemovitosti je žalobce. 7. Z výpisu z KN soud zjistil, že s účinky ke dni [datum] bylo do katastru nemovitostí vloženo vlastnické právo dcer žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pro každou v podílu ¼ na předmětné nemovitosti, s odkazem na darovací smlouvu ze dne 4. 5. 2017 (dle stavu evidovaného k datu 22. 8. 2017). Dle stavu zapsaného k datu [datum] svědčí vlastnické právo k předmětné nemovitosti v podílu ½ žalobci a ½ spol. [právnická osoba] 8. Z oznámení ze dne 18. 8. 2017, soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci, že již není spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, a z toho důvodu nemůže věcně reagovat na SMS ohledně složení peněžité částky. 9. Z kopie prohlášení a vkladní knížky na jméno žalované [celé jméno žalované] (čl. 8) soud zjistil, že potvrdila převzetí vkladní knížky [číslo] vystavené na její jméno, na kterou [celé jméno žalobce] (zde žalobce) vložil částku 50 000 Kč za účelem splátky jejího podílu na předmětné nemovitosti, za účelem vyplacení podílu. 10. Lustrem systému ISAS Okresního soudu v Hradci Králové bylo zjištěno, že žalobce se opakovaně domáhal různými formami zvrácení zápisu o převodu předmětné nemovitosti darováním žalovanou svým dcerám, když soud eviduje řízení pod sp. zn. 12 C 61/2021 vedené žalobcem proti Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj o určení neplatnosti vkladu na základě smlouvy o darování – řízení skončilo zastavením pro nesplnění podmínek řízení, dále řízení pod sp. zn. 21 C 10/2022 vedené žalobcem proti žalované [jméno] [příjmení], které skončilo odmítnutím žaloby pro její nedoplnění, dále řízení pod sp. zn. 8 C 42/2022 vedené žalobcem proti [jméno] [příjmení] – o nezákonném prodeji podílu nemovitosti, které skončilo zastavením řízení pro zpětvzetí a řízení pod sp. zn. 10 C 33/2023 vedené žalobcem proti žalované [celé jméno žalované], které skončilo odmítnutím žaloby pro její nedoplnění. Především je ale u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 183/2021 vedeno řízení zahájené původními žalobkyněmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nyní je žalobcem [právnická osoba], proti [celé jméno žalobce], tam v pozici žalovaného, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když jde o vypořádání i v širším smyslu, kde nynější žalobce požaduje vedle zrušení a vypořádání spoluvlastnictví i náhradu peněžité částky za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaného. Řízení není dosud skončeno, ovšem je již provedena značná část dokazování. 11. Z ostatních listin soud nic dalšího pro toto řízení nezjistil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>12. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 13. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo zejména tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a také v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na ta