17 C 290/2022-92 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 37 129 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru nazvané [anonymizováno] půjčka [číslo] uzavřené dne 4. 8. 2021. V žalobě uvedl, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na žalovaným označený bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet v 30-ti pravidelných splátkách ve výši 2 992 Kč, počínaje dnem 4. 9. 2021. Žalovaný neuhradil na dluh ničeho a dostal ihned dne 5. 9. 2021 do prodlení s úhradou ujednaných splátek. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátky a byla mu poskytnuta i dodatečná lhůta k úhradě, čehož však žalovaný nevyužil. Vzhledem k tomu, že prvá dlužná splátka ani žádné další nebyly uhrazeny, došlo dle čl. VI. odst. 1 smluvních podmínek nejpozději ke dni 14. 1. 2022 k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla povinnost zaplatit celkovou nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč a dále smluvní úrok ve výši 111,33 %. Dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit poplatky za upomínky ve výši 2 x 450 Kč a v souladu s čl. VI. odst.3a smluvních podmínek též smluvní pokutu v celkové výši 7 129 Kč. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména údaje uvedené žalovaným jako žadatelem v žádosti o úvěr, prověřil žalovaného jako žadatele v dostupných registrech, zejména centrální evidenci exekucí a centrálním registru dlužníků. Před podáním žaloby nebyl dluh žalovaným ani přes upomínky uhrazen. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce vzal na výzvu soudu podáním ze dne 6. 10. 2022 žalobu zpět v části vymezené výrokem usnesení o částečném zastavení řízení č. j. 17 C 290/2022–63 a předmětem řízení tedy zůstal pouze dluh na jistině úvěru a zákonný úrok z prodlení od data 15. 1. 2022 (tzn. dne následujícího po zesplatnění dluhu) plus účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu. O skutkovém stavu učinil soud následující zjištění: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nazvané [anonymizováno] půjčka [číslo] uzavřené dne 4. 8. 2021 ve spojení s potvrzením o provedení úhrady ze dne 17. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce poskytl dne 17. 8. 2021 žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Z výplatnic žalovaného soud zjistil, že byl v rozhodné době zaměstnaný u spol. [anonymizována dvě slova] a pobíral zde mzdu ve výši 18 000 – 20 000 Kč/měsíčn. Z lustrace provedené v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční řízení. Nahlédnutím do veřejného insolvenčního rejstříku soud dále zjistil, že s žalovaným bylo vedeno insolvenční řízení (v roce 2016), které skončilo v roce 2018 vydáním rozhodnutí o splnění oddlužení. Naopak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svému závazku dostál a nějaké plnění (byť částečné) žalobci poskytl. Žaloba je (po částečném zastavení řízení) důvodná. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídí v daném případě zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“), a to ust. § 2395 a násl. o. z. upravujícími institut úvěru. Mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy, podle které žalobce plnil, žalovaný však nikoliv. Ten porušil povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu tím, že řádně a včas neuhradil dlužnou částku z titulu smlouvy o úvěru, a proto došlo nejpozději k 14. 1. 2022 k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět v části, kde původně požadoval přisouzení nekorektního úroku z úvěru (obchodní úrok ve výši 111,33% ročně) i v části smluvní pokuty, předmětem řízení zůstalo toliko vrácení jistiny dluhu ve výši 30 000 Kč. Tomuto požadavku soud bez dalšího vyhověl, neboť má za prokázané výpisem z účtu, že úvěr byl žalovanému poskytnut (dne 17. 8. 2021) a zavázal žalovaného povinností částku ve výši 30 000 Kč žalobci vrátit spolu s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení (k tomu viz § 1970 občanského zákoníku) a dále i účelně vynaloženými náklady ve výši 900 Kč (výrok I.). Při určení lhůty k plnění soud vyšel z § 160 odst. 1 o.s.ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl úspěch v poměru 80,8 % ku úspěchu žalovaného, který se v důsledku zpětvzetí žaloby a částečnému zastavení řízení zaviněnému žalobcem ubránil v řízení co do 19,2 %, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 61,6 %. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o. s. ř. Při plném úspěchu ve věci by žalobci náležela náhrada ve výši 3 286 Kč (z toho na zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 486 Kč a na náhradě účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen„ AT“) ve výši 1 800 Kč. Vzhledem k poměrnému úspěchu žalobce přiznal soud žalobci oproti žalovanému právo na náhradu 61,6 % z celkových nákladů řízení, tj. částku 2 024 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění dle výroku II. byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.