17 C 317/2023-30 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 375 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce – [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] – uzavřel s žalovaným postupně ve dvou případech smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 10. 7. 2019 a smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2019, kdy na základě těchto smluv poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, resp. 20 000 Kč, a to vždy v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se smlouvami zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v dohodnuté lhůtě. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, čímž porušil své povinnosti z obou smluv. Pohledávky původního věřitele byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Ze smlouvy označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel při podpisu smlouvy dne 10. 7. 2019 poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku v souhrnné výši 9 998 Kč (úrok a administrativní činnost věřitele) a částkou za volitelné pojištění ve výši 3 096 Kč, to vše ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 963 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 10. 7. 2021. Ze zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitel před poskytnutím peněžních prostředků zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z přehledu plateb vzal soud za prokázané, že žalovaný nehradil zápůjčku řádně a včas (uhradil toliko 17 100 Kč), a ode dne 11. 7. 2021 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 5 994 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci s účinností ke dni 16. 12. 2022. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel při podpisu smlouvy dne 1. 11. 2019 poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem za úvěr v souhrnné výši 19 843 Kč (úrok a administrativní činnost věřitele) a částkou za volitelné pojištění ve výši 3 096 Kč, a to vše ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 790 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 1. 11. 2021. Ze zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitel před poskytnutím peněžních prostředků zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z přehledu plateb vzal soud za prokázané, že žalovaný nehradil zápůjčku řádně a včas (uhradil toliko 24 300 Kč), a ode dne 2. 11. 2021 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 18 381 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci s účinností ke dni 16. 12. 2022. Před podáním žaloby odeslal dne 2. 6. 2023 zástupce žalobce žalovanému předžalobní upomínku, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla platně ve dvou případech uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o.z. Žalovaný však v obou případech porušil svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když plnil na dluh z obou smluv jen v částečném rozsahu. Postoupení pohledávek z obou smluv na žalobce posoudil soud dle § 1879 a násl. o. z. S ohledem na skutkové a právní závěry soud žalobě vyhověl a výrokem pod bodem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku 5 994 Kč z prvé/starší smlouvy včetně úroku 29 % ročně z nesplacené jistiny a zákonného úroku z prodlení se zaplacením dlužné jistiny (do 14. 12. 2022, tj. dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, v kapitalizované výši) a dále dlužnou částku 18 381 Kč u druhé smlouvy včetně úroku 25,26 % ročně z nesplacené jistiny a zákonného úroku z prodlení se zaplacením dlužné jistiny (do 14. 12. 2022, tj. dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, v kapitalizované výši). O úrocích z prodlení rozhodl soud dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 976 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 428 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.