38 C 101/2023-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný způsobil dne 9. 6. 2020 vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 58 360 Kč na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný způsobil škodu tím, že zezadu najel do vozidla poškozeného. Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu, ačkoli mu tak ukládá zákon č. 168/1999 Sb. [obec] kancelář pojistitelů má podle zákona povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel vozidla dle ust. § 2 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a také jako řidič škodícího vozidla dle ust. § 2910 NOZ, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Poškozený uplatnil škodu ze svého soukromého škodového pojištění věci (tzv. havarijního pojištění) sjednaného s [právnická osoba] (dále jen„ kasko pojišťovna“). [příjmení] pojišťovna uhradila poškozenému pojistné plnění ve výši 58 360 Kč, a v souladu s ust. § 2820 NOZ přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na kasko pojišťovnu, která jej následně uplatnila u [obec] kanceláře pojistitelů, která kasko pojišťovně dne 8. 9. 2020 vyplatila náhradu pojistného plnění poskytnutého poškozenému ve výši 58 360 Kč. Kanceláři vzniká na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila částku v celkové výši 58 360 Kč, z čehož jedna třetina činí 19 453,33 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky výzvou ze dne 18. 12. 2020, v níž stanovil lhůtu k plnění do 28. 12. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2020 uzavřenou mezi Českou kanceláří pojistitelů a společností [právnická osoba] došlo k převodu výše uvedené pohledávky Kanceláře vůči žalovanému na tuto společnost, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2020. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti [právnická osoba] přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení zaniklé společnosti [právnická osoba] Žalovaný se k věci nevyjádřil a skutková tvrzení žalobce nepopíral. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se svého nároku domáhá důvodně. O skutkovém stavu věci pak lze z předložených listinných důkazů (záznamu o dopravní nehodě, zápisu o poškození vozidla, faktury, informace o výplatě pojistného plnění, výzvy k úhradě, předžalobní upomínky a smlouvy o postoupení pohledávky) učinit závěr, podle kterého žalovaný provozoval a řídil vozidlo bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a dne 9. 6. 2020 způsobil dopravní nehodu, při které na poškozeném vozidle vznikla škoda ve výši 58 360 Kč. Vzniklou škodu uhradila poškozenému pojišťovna, která ji následně uplatnila u [obec] kanceláře pojistitelů. [obec] kanceláři pojistitelů vznikl nárok na zaplacení 1/3 vyplacené částky, tedy 19 453,33 Kč od žalovaného. Pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2020, což bylo žalovanému oznámeno. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů. Žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. tím, že neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu vyplývá z § 2 927 a § 2 910 zákona č. 89/2012 Sb. Právo [obec] kanceláře pojistitelů na náhradu 1/3 toho, co za žalovaného plnila, vychází z § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. Postoupení pohledávky soud posoudil podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žaloba je důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Nárok žalobce na úrok z prodlení vychází z § 1968, § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a náhrada účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátkou ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka) ve výši 1 900 Kč/úkon a 3 x paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč. K odměně advokátky a náhradě hotových výdajů soud připočetl ještě DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem ve výši 8 786 Kč Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.