38 C 236/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 13 758,06 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 26. 11. 2020, na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku 27 888 Kč a to v 14 splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný neuhradil sjednanou částku řádně a včas a vznikla mu v souladu se smlouvou povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 postoupena na žalobce s účinností ke dni 27. 10. 2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17 335,16 Kč. Žalobce se rozhodl po žalovaném požadovat nesplacenou jistinu 13 758,06 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 211,90 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 691,11 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 268,97 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 457,97 Kč, postoupený smluvní úrok 1 470,04 Kč za období od 27. 1. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 151,53 Kč za období od 27. 1. 2022 do 14. 10. 2022 a smluvní pokutu ve výši 3 577,10 Kč. Smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo na žalobce postoupeno v kapitalizované výši a je žalobcem požadováno jako kapitalizovaný úrok ve výši 13 099,99 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, kterou žalobce požaduje od 27. 1. 2022 do 14. 10. 2022 z nesplacené jistiny, tedy ve výši 3 577,10 Kč. Před podáním žaloby odeslal právní zástupce žalobce žalovanému předžalobní upomínku ze dne 1. 3. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nenařídil jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout na podkladě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 26. 11. 2020, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 12 888 Kč a celkem se žalovaný zavázal žalobci uhradit částku 27 888 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas a vznikla mu povinnosti zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Ke dni podání žaloby proto žalovaný dluží žalovanou částku 17 335,16 Kč s příslušenstvím, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 13 758,06 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny od 28. 10. 2022 do zaplacení, zákonného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 151,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 099,99 Kč a pohledávky ve výši 3 577,10 Kč jako smluvní pokuty. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 postoupena na žalobce s účinností ke dni 27. 10. 2022, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku shora uvedenou a nadále trvá jeho prodlení se zaplacením. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku s příslušenstvím zaplatit. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a ze zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokutu soud posoudil podle § 2 048 a násl. o. z., a § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla žalobci postoupena dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Žalovaný je povinen žalobci uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.