8 C 331/2023-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 6. 2023 původně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 32 193 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Z vlastnictví bytu vyplývá pro žalovaného povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu (fond oprav) a dále povinnost hradit zálohové platby za dodávku služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný nezaplatil měsíční platby ve výši 4 599 Kč za období od 11/ 2022 do 5/ 2023. [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [obec], [IČO], uzavřelo dne 18. 12. 2003 se [anonymizována dvě slova] [obec], příspěvková organizace (žalobkyně) příkazní smlouvu o obstarávání správy domy. Podle smlouvy je žalobkyně zmocněna k vymáhání dlužných předpisů plateb spojených s vlastnictvím a s užíváním bytu. Dne 24. 7. 2023 sdělila žalobkyně soudu, že žalovaný uhradil částku 15 000 Kč (23. 6. 2023) a že dluh byl dále ponížen o částku 7 203 Kč (přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ze dne 24. 7. 2023). Žalobkyně proto navrhovala zastavení řízení co do částky 22 203 Kč s tím, že žalovaný nadále dluží částku 9 990 Kč za neuhrazené předpisy v období 2 – 5/ 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Z evidenčního listu vystaveného pro bytovou jednotku [číslo] na adrese [ulice a číslo] ve vlastnictví žalovaného soud zjistil, že měsíční předpis záloh na služby spojené s užíváním bytu a na správu domu (fond oprav) činí s účinností od 11/ 2022 částku 4 599 Kč měsíčně. Z potvrzení o existenci pohledávek soud zjistil, že žalovaný neuhradil předpis ve výši 4 599 Kč/měsíc za období od 11/ 2022 do 5/ 2023. Předpisy byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Ke dni vystavení potvrzení (9. 6. 2023) evidovala žalobkyně dlužnou částku 32 193 Kč. Z příkazní smlouvy uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [obec], [IČO], jako příkazcem a žalobkyní jako příkazníkem dne 18. 12. 2003 soud zjistil, že společenství vlastníků jednotek zmocnilo žalobkyni k tomu, aby vlastním jménem vymáhala po dlužnících dlužné částky na úhrady spojené s užíváním bytu a se správou domu. Z pověření předsedy výboru ze dne 13. 6. 2023 soud zjistil, že [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [obec], pověřilo žalobkyni v souladu s příkazní smlouvou k podání žaloby vůči žalovanému. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dluhu. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že žalovaný neuhradil v termínu splatnosti předpis záloh na služby spojené s užíváním bytu a na správu domu, a to za období od listopadu 2022 do května 2023 v celkové výši 32 193 Kč. Po podání žaloby uhradil žalovaný částku 15 000 Kč a dále byl dluh ponížen o částku 7 203 Kč jakožto přeplatku z vyúčtování služeb za rok 2022. Ke dni rozhodnutí soudu činí dlužná částka 9 990 Kč. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zejm. z ustanovení upravujících bytové spoluvlastnictví (§ 1158 a násl. o. z.) V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky porušil povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. K podání žaloby a k vymáhání dluhu byla žalobkyně zmocněna [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [obec], a to podle příkazní smlouvy uzavřené dle § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (§ 3028 odst. 3 o. z.). S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud předně výrokem I. rozsudku zastavil řízení co do částky 22 203 Kč v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. Výrokem rozsudku pod bodem II. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 9 990 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, proto je povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Úrok z prodlení přiznal soud vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného předpisu se zohledněním dílčích úhrad dluhu po podání žaloby. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů na uplatnění jejího práva, neboť k částečnému zastavení řízení došlo z důvodu úhrady části dluhu až po podání žaloby. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 288 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 3 úkony právně nezastoupené žalobkyně, a to za výzvu k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby a částečné zpětvzetí, tj. 3 x 100 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Lhůtu k plnění dle výroku II., III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.